Slovensko - geografická poloha v Evropě

Návrat na hlavní stránku

Obsah

  1. Úvod
  2. Poloha
  3. Hranice, rozloha a tvar území Slovenska
  4. Podklady pro seminář
  5. Odkazy na další zdroje

Úvod

Slovenská republika vznikla jako samostatný stát 1. ledna 1993 po rozdělení České a Slovenské federativní republiky. Rozlohou 49 034 km2 nepatří Slovensko k největším státům Evropy, ale na jeho nevelkém území se nachází úžasná rozmanitost přírody, a to jak jednotlivých fyzickogeografických složek, tak i celých fyzickogeografických komplexů. V rozdílných nadmořských výškách od nížin po vysoké vysočiny, s rozdílem výšek 2 561 m, se střídá mozaika pohoří a kotlin, rovin, pahorkatin, vrchovin a hornatin, které budují horniny různých geologických období. Ty jsou prořezány hustou sítí vodních toků a pokryty pestrým pláštěm půd, na kterých rostou rozmanitá lesní, luční a polní společenstva. Na nevelkém území Slovenska se nachází množství pramenů prostých i minerálních vod, zajímavé skalní útvary, vzácné druhy rostlin a živočichů, řada dalších přírodních zajímavostí, mnohé z nich chráněny v různých kategoriích zvláště chráněných území.

Poloha

Poloha státu vyjadřuje prostorový vztah  s ohledem na jiné definované skutečnosti,  a proto má více aspektů,  jako jsou např. poloha na Zemi vzhledem ke zdánlivému pohybu Slunce,  poloha  vzhledem k oceánům a mořím,  nadmořské výšce či k ekonomickým a politickým jevům.

Poloha na Zemi (matematickogeografická poloha) se vyjadřuje pomocí geografických souřadnic. Slovensko leží v mírných geografických šířkách na severní polokouli. Nejsevernější bod slovenského území se nachází nedaleko Babej hory na katastru Oravské Polhory (49° 36' 52'' s.š.). Nejjižnější bod je na Dunaji - katastr obce Patince (47° 43' 54'' s. š.).

Šířkové pásmo, v němž se rozkládá území Slovenska, má rozpětí necelé 2°, což je velmi malý rozdíl na to, aby se projevovala šířková klimatická zonalita. Rozdíly teplot vzduchu mezi jihem a severem Slovenska jsou ovlivněné hlavně nadmořskou výškou. Poloha v daných zeměpisných šířkách určuje charakter podnebí Slovenska v mírné klimatické zóně se střídáním ročních období, určuje podmínky pro rozšíření rostlinných společenstev (opadavý listnatý les a jehličnatý les) s odpovídajícími živočišnými společenstvy a půdními typy. Limituje rovněž pěstování zemědělských plodin.

Nejzápadnější bod je na řece Moravě u Záhorské Vsi (16° 50' 05'' v. d.) a nejvýchodnější bod u Nové Sedlice (22° 34' 04'' v. d.). Délkový rozdíl 5° 44'  představuje časový rozdíl v místním čase těchto dvou míst necelých 23 minut. Celé území Slovenska se řídí středoevropským pásmovým časem, a stejně jako v České republice se závádí i letní čas.

Značný praktický význam má fyzickogeografická poloha - poloha vzhledem k oceánům a mořím. Slovensko je vnitrozemský stát, leží mimo pobřežní pásmo, které je vymezováno vzdáleností 250 km od moře. Vnitrozemská poloha je nevýhodná z hlediska námořní dopravy a absence přímořské rekreace. Nevýhody vnitrozemské polohy částečně zmírňuje přístup po Dunaji k Černému moři a prostřednictvím kanálu Dunaj - Mohan - Rýn i k Severnímu moři. Nejblíže od hranic Slovenska z moří leží Jadranské moře (365 km), nejdále Severní moře (775 km).

Vnitrozemská poloha Slovenska uprostřed Evropy podmiňuje tranzitní dopravu jiných států přes slovenské území, která s sebou nese finanční zisk na straně jedné, na straně druhé však zatížení dopravní sítě a mnohdy i negativní dopady na životní prostředí. Poloha vzhledem k mořím a oceánům má vliv na podnebí Slovenska, které leží na rozhraní vlivu oceánských a kontinentálních vzduchových hmot. Vzduchové hmoty přicházející  ze západu od Atlantiku zpravidla přinášejí srážky a oceánské vzduchové hmoty zmírňují extrémní teploty. Vliv kontinentálních vzduchových hmot je opačný, při jejich působení je podnebí sušší, v létě teplejší, v zimě chladnější. Kontinentální vzduchové hmoty nejvíce ovlivňují východní část Slovenska.

Činitelem, který na Slovensku nejvíce ovlivňuje prostorové rozložení a diferenciaci fyzickogeografických složek a prvků i využívání krajiny, je nadmořská výška. Území Slovenska se nachází v nadmořských výškách od 94 m n.m. (výtok Bodrogu na státní hranici s Maďarskem) do 2 655 m n.m. (vrchol Gerlachovského štítu). Oba extrémně položené výškové body, s rozdílem výšek 2 561 m, jsou od sebe vzdušnou čarou vzdálené 150 km.

Tab. 1: Výškové stupně povrchu Slovenska


Kategorie
Výškové rozpětí
 Podíl v %
na území
Slovenska
nížiny     95 - 300 m n.m. 41 %
nízké vysočiny   300 - 800 m n.m. 45 %
středně vysoké vysočiny   800 - 1500 m n.m. 13 %
vysoké vysočiny 1500 - 2655 m n.m.   1 %

Hranice, rozloha a tvar území Slovenska

Slovenská republika vznikla jako samostatný stát 1. ledna 1993 po rozdělení České a Slovenské federativní republiky, a proto relativně dlouho se upřesňovalo vytýčení státní hranice mezi Českou a Slovenskou republikou (např. Kasárna v javornících nebo U Sabotů v Bílých Karpatech). Hranice jsou většinou přirozené (75 %), ze západu a severu ohraničují území Slovenska hradby karpatských pohoří, značnou část slovenských hranic, zvláště na jihu zvýrazňují vodní toky (Morava, Dunaj, Ipeľ). Umělé jsou na východě Slovenska s Maďarskem a Ukrajinou. Délka státní hranice Slovenska je 1662, 8 km, nejdelší hranice je s Maďarskem, nejkratší, ale po vstupu Slovenska do Schengenské zóny nejvíce střeženou, je hranice s Ukrajinou.

Tab. 2: Délka státní hranice Slovenské republiky

Státní hranice s Délka státní hranice (v km)
Českou republikou
 251,8
Polskem
 541,1
Ukrajinou
   98,5
Maďarskem
 664,7
Rakouskem
 106,7
  zdroj: Štatistická ročenka Slovenskej republiky 2006

Území Slovenska se rozkládá na ploše 49 034 km2. V rámci Evropy patří k menším státům (27. místo), podobnou rozlohu mají v Evropě Bosna a Hercegovina (51 197 km2), Estonsko (45 100 km2), Dánsko (43 094 km2), Nizozemsko (41 526 km2) a Švýcarsko (41 284 km2). Tvar území je protažený v rovnoběžkovém směru (západ – východ). Největší (vzdušnou) vzdálenost (428,9 km) má mezi Záhorskou Vsí a Novou Sedlicí, největší šířku (196,7 km) mezi Skalitým v Kysucích a obcí Obid u Dunaje, nejmenší šířku (77,6 km) mezi Orlovom a Hosťovci.



      Obr. 1: Poloha Slovenska (zdroj: Slovenská republika - zemepisný atlas)

Podklady pro seminář

Diskuzní otázky

  1. Podrobně popište průběh státní hranice Slovenska s jednotlivými sousedy
  2. Vyhodnoďte polohu Slovenska na hlavním evropském rozvodí.
  3. Porovnejte rozlohu nížin na Slovensku a v České republice
  4. Srovnejte tvar státního území Slovenska s tvarem České republiky.

Doporučená literatura:

Atlas krajiny Slovenskej republiky. Ministerstvo životného prostredia SR, Agentúra životného prostredia, Bratislava, Banská Bystrica 2002.
Atlas Slovenskej socialistickej republiky. SAV-SÚGaK Bratislava 1980.
Lauko, V.: Fyzická geografia Slovenskej republiky. MAPA Slovakia, Škola, s.r.o. Bratislava 2003.
Lukniš, M. a kol.: Slovensko 2. Príroda. Obzor, Bratislava 1972.
Mazúr, E., Lukniš, M.: Regionálne geomorfologické členenie Slovenska. Geografický čas., 1978, 30, 2:101-124.
Plesník, P. a kol.: Malá slovenská vlastiveda. Obzor, Bratislava 1989.
Porubský, A.: Vodné bohatstvo Slovenska. Veda, Bratislava 1991.

Odkazy na další zdroje


birds

Návrat na hlavní stránku

Nahoru