Pro pochopení
povětrnostních, a tím
i klimatických poměrů, je třeba si uvědomit mechanismus všeobecné
cirkulace
atmosféry v mírném pásu, v němž Slovenská republika leží. V průběhu
roku se
na Slovensku převážně vyskytují vzduchové hmoty mírného pásu, mohou se
však
vyskytovat
i vpády arktického vzduchu (hlavně v zimě) i vzduchu tropického (hlavně
v létě). Jednotlivé povětrnostní situace určitého typu trvají v průměru
3-5 dní, dochází k rychlému střídání povětrnostních situací různého
typu.
Cyklonální povětrnostní situace mají 64 % podíl na tvorbě počasí a
anticyklonální 36 %.
Ze všech
vyskytujících se
povětrnostních situací připadá 26 % na
3 synoptické situace:
Průměrně za rok
území Slovenska ovlivňuje 17 teplých a 84 studených front a 16
front okluzních.
Řídící cyklóna leží v oblasti jihozápadní Skandinávie, Norského a Severního moře. Z cyklóny vychází brázda zasahující až nad Středozemní moře. Anticyklóny se vyskytují nad oceánem a evropskou částí Ruska. Atlantická frontální zóna, která směřuje nad Biskajský záliv, se v západní Evropě rozpadá. To podporuje příliv studeného vzduchu od severozápadu do západního Středomoří. V oblasti severní Itálie a Středozemního moře vlivem proudícího teplého vzduchu od jihovýchodu a studeného vzduchu od SZ vzniká nová frontální zóna přecházející přes Maďarsko, Slovensko a Polsko dále k severovýchodu.
Asi 25% případů se od uváděné situace odlišuje tím, že anticyklóna nad oceánem zasahuje přes Britské ostrovy dále k severovýchodu a Atlantická frontální zóna směřuje nad Island. Brázda nad střední Evropou je užší a v důsledku toho studený vzduch v jejím týlu proudí více od severu.
V obou případech se někdy slabé frontální poruchy postupující ze Středozemního moře prohlubují a mezi nimi vznikají hřebeny vyššího tlaku vzduchu nebo podružné anticyklóny. Frontální vlny, které postupují od jihu, zasahují převážně Moravu a západní Slovensko. Východní Slovensko zůstává většinou ještě v teplém vzduchu. Tato situace se nejčastěji vyskytuje v dubnu, květnu, v říjnu až prosinci, nejméně v srpnu.
Západní cyklonální situace se vyskytuje po celý rok, nejčastěji však v zimě a v letě. V přechodných ročních obdobích nebývá tak častá. Případů se stacionární cyklónou je přibližně 60%, s pohyblivou asi 40%.
Vyskytuje-li se tato situace v dlouhém období na konci jara a začátkem léta, dochází k tzv. medardovské cirkulaci (převládající západní oceánské proudění). Letní počasí je doprovázeno poměrně nízkými denními teplotami, zimní počasí naopak nepřináší příliš velké mrazy. V nížinách se dešťové srážky střídají se sněhovými, na horách bývá dost sněhu, ale může se vyskytovat také déšť.
Tato situace je charakteristická tlakovou výší nad střední Evropou, jejíž okraje zasahují nad západní a jihovýchodní Evropu. Anticyklóna je většinou vyjádřena i samostatným středem ve vyšších hladinách. Střed stacionární anticyklóny se udržuje ve většině případů severně od 50. rovnoběžky. Někdy se z této oblasti v průběhu období pomalu přesouvá k jihu. Stacionární tlaková níže setrvává nad jižním Grónskem, západním Islandem a přilehlou částí Atlantického oceánu. Frontální zóna prochází z mírných šířek Atlantického oceánu do severní Skandinávie, odtud se stáčí na jihovýchod. V některých případech je stacionární tlaková výše spojená pásem vyššího tlaku s anticyklonální oblastí u Azorských ostrovů. Jindy zase zasahuje brázda nízkého tlaku z řídící cyklóny z Islandu k jihovýchodu na Pyrenejský poloostrov. Tato situace se nejčastěji vyskytuje na podzim a v zimě. V listopadu však celkový počet případů prudce klesá. Na léto připadá minimum případů.
Obr. 4: Prům.
roční teplota vzduchu (zdroj:
Atlas krajiny SR)
Rozdělení a množství srážek je
určováno
reliéfem prostřednictvím nadmořské výšky a polohou vůči
převládajícímu proudění
(závětrné a návětrné svahy). Protože
vzduchové hmoty přinášející vláhu proudí nad území Slovenska především
od západu, je velmi důležitá orientace pohoří - např. nižší vrcholy
Veľké
Fatry mají roční úhrn srážek podobný Nízkým Tatrám.
K nejsušším oblastem patří Podunajská nížina, ležící ve srážkovém stínu Malých Karpat a předhůří Alp a jih Východoslovenské nížiny za Slanskými vrchy, kde je roční úhrn srážek pod 550 mm. Nejméně srážek padá na rozhraní okresů Trnava, Galanta a Senec, kde je roční úhrn pod 500 mm.
Nejdeštivějšími oblastmi jsou nejvyšší polohy Vysokých Tater (s maximem srážek přes 2100 mm za rok na Zbojnické chatě ve Velké Studené dolině), kde se roční srážkové úhrny pohybují kolem 2000 mm. Cca 1400 mm spadne v Nízkých Tatrách, Velké Fatře, ve vrcholových partiích Malé Fatry a na návětrnných částech Slovenských Beskyd.
Obr. 5: Prům.
roční úhrny srážek (zdroj:
Atlas krajiny SR)
Obr. 6:
Roční chod srážek na Slovensku
Medard (medardovské počasí) - chladnější počasí s velkou oblačností a srážkami v červnu, popř. začátkem července ve střední Evropě, které poměrně značně kontrastuje s počasím předchozího období. Toto počasí je vyvoláváno dlouhotrvajícím přílivem (advekcí) mořského polárního vzduchu z Atlantiku do evropského vnitrozemí. Studený mořský vzduch neproniká nad přehřátý kontinent plynule, ale příliv je postupně, po vlnách, které jsou odděleny přestávkami se slunným počasím
Babí léto –
období
suchého, slunného a teplého, málo větrného počasí v září a říjnu, kdy
jeho
počátek se projevuje velkou amplitudou teploty vzduchu mezi teplým dnem
a chladnější nocí a výrazným zakalením ovzduší, které tlumí jak
dopadající
záření, tak vyzařování a působí, že teplotní kolísání jsou nakonec méně
výrazná než na jaře v suchém a čistém polárním vzduchu.
Příčinou babího léta je poměrně stálá
tlaková výše (stacionární anticyklóna) na střední a jižní Evropou.
Vánoční obleva - poměrně teplé a vlhké počasí vyskytující se obvykle mezi vánocemi a Novým rokem při proudění mořského vzduchu od JZ až Z, které nastupuje po období tužších mrazů první poloviny prosince,které se rozdílně projevuje v nížinách a horách. V nižších a středních polohách se zpravidla projevuje deštěm, táním sněhové pokrývky a ledového krytu na vodních hladinách, zatímco ve vyšších horských polohách, kde teplota vzduchu příliš nevystoupí nad nulu, může vydatně sněžení sněhovou pokrývku naopak navýšit.
Ledoví muži –
povětrnostní
singularita náhlého ochlazení ve střední Evropě v první polovině
května.
Vyvolávají ji vpády studeného vzduchu od S nebo SZ, které vznikají
např.
tím, že se azorská tlaková výše od dubna do června posunuje k severu,
tj.
že se prostírá nad severozápadním Evropou a přilehlými moři s jádrem
přibližně
nad Irskem. Za této situace se u nás vyskytuje meridionální proudění od
severu. Na východní straně anticyklóny k nám proudí i po několik dní
studený
mořský polární vzduch, který mj. přináší i jasné noci s intenzívním
vyzařováním,
vyskytují se mrazíky, popř. i mrazy.
Pro území Slovenska byly vypracováno několik mezoklimatických členění, základem je několikrát upravovaná klasifikace Končeka (1957), publikovaná např. Atlase podnebí Československa nebo její modifikovane verze ve slovenském národním atlase (Atlas SSR, 1980) nebo v Atlase krajiny Slovenskej republiky (2002). Další podrobnější členění klimatu Slovenska uvádí také v Česku hojně používaná Quittova mezoklimatická klasifikace Československa (1972).
Obr. 7: Klimatické oblasti Slovenska (zdroj: Atlas krajiny SR)Teplá oblast - je ohraničena izočárou počtu 50 letních dní, resp. izočárou začátku žní ozimého žita před 15. červencem
Mírně teplá oblast - je ohraničena na jedné straně již výše uváděné izočáry počtu letních dní a začátku žní ozimého žita, na straně druhé ji vymezuje červencová izoterma 16 °C
Chladná oblast - je všude tam, kde červencová izoterma je nižší než 16 °C
Teplá oblast zaujímá nížinné části Slovenska, odkud vybíhá podél vodních toků do údolí a níže položených kotlin. Podél Váhu sahá až k Púchovu, podél Topľy a Ondavy k Bardejovu a Svidníku. Vystupuje do nadmořské výšky 400 m.
Mírně teplá oblast zaujímá nižší pohoří, úpatní části vyšších pohoří a vnitrokarpatské kotliny. Klima této oblasti mají např. úpatní částí pohoří západního Slovenka do nadmořské výšky 500 m, vrcholové části Malých Karpat, Popradská, Liptovská, Oravská a Turčianská kotlina, Horehronské podolie aj.
Chladná oblast
s nízkou červencovou izotermou a dostatkem srážek se vyskytuje v
nejvyšších částech pohoří - v osamocených vrcholech Slovenských
Beskyd, Malé a Veľké Fatry, Slovenského rudohoria, nejstudenější klima
mají Tatry a vrcholové partie Nízkých Tater a kriváňská část Malé Fatry.