Případová studie - Vichřice a lesní kalamita v Tatrách

Obsah

1. Úvod
2. Historický rámec
3. Klimatická charakteristika tatranské oblasti
4. Meteorologická situace ze dne 19. listopadu 2004
5. Vývoj po kalamitě - střet zájmů, konkrétní řešení
6. Zhodnocení a výhled do budoucnosti
7. Podklady pro seminář
8. Odkazy na další zdroje

Úvod

• počet obětí na životech - 1 osoba
• počet zraněných - 3 osoby
• objem dřeva padlých vzrostlých dřevin 3 000 000 m³ (množství odpovídající 90 % roční těžby dřeva jehličnatých dřevin na území Slovenska) 
• 12 000 ha  - plocha postiženého území (délka postiženého území cca 30 km, šířka 2 až 3 km) 
• podíl plochy postiženého území v Tatranském národním parku  - 25 %
• 7,8 mld. SK – odhad škod 
• 194 km/hod – maximální naměřená nárazovitá rychlost větru (Skalnaté Pleso) – reálné odhady rychlosti větru v postižené oblasti kolem 230 km/hod 
• 1,5 až 2 roky – doba kalamitní těžby 
• 60 až 100 let – doba obnovy poškozených tatranských lesů

Historický rámec

    Tab. 1: Výskyt hlavních dřevin v oblasti Tater (zdroj JANKOVIČ, J. a kol., 2007)

    Tab. 2: Známé kalamity v Tatrách  (zdroj JANKOVIČ, J. a kol., 2007)

Od 13. století se tedy krajina vlivem činnosti člověka značně změnila. V oblasti Tater došlo k výraznému odlesnění. Rozsáhlé zapojené lesní porosty se do oblasti vrátily až během minulého století díky práci lesníků.

Otázkou zůstává, jak by přirozené porosty bez antropogenního vlivu vypadali a jestli by byli odolnější, tak jak to předpokládal ZLATNÍK (1957). Jiná verze předpokládá zjednodušení dřevinového složení s převahou smrku.

Každopádně antropogenním vlivem došlo k přerušení přirozeného vývoje tatranských lesů. Před kalamitou tedy na většině stanovištích nebylo odpovídající druhové složení porostů a jejich ekologická stabilita byla nízká. Většina lesních porostů se nacházela ve stadiu zralé dospělosti. Typické byly porosty se štíhlými a vysokými stromy s vysoko nasazenými korunami, které jsou ekologicky nejméně stabilní a minimálně odolné vůči větru a sněhu a maximálně náchylné ke katastrofickému rozpadu.

Základní rozpor tedy spočívá ve stavbě lesa (jehličnatá monokultura) a podmínkami prostředí střední Evropy. K tomu dále přispívá nevhodný systém hospodaření, kdy z ekonomických důvodů nedochází k pěstování vývojových stádií přípravného a přechodného lesa s účastí listnatých pionýrských dřevin, důležitých pro regeneraci stanoviště. Prostředí se tak stále více oslabuje. Vitalita stromů  a ekologická stabilita porostů se snižuje, zkracuje s jejich životnost a roste frekvence kalamit. Po překročení únosných mezí ekosystém kolabuje. (JANKOVIČ, J a spol. 2007).

Klimatická charakteristika tatranské oblasti

Meteorologická situace ze dne 19. listopadu 2004

V roce 2004 byl poměrně teplý podzim s nižším výskytem srážek oproti jiným rokům (asi o 20 %). Ještě začátkem listopadu odpolední teploty dosahovaly hodnoty 16°C. Proto byla půda v tatranské oblasti vlhká, ale ne rozmočená.

Změna vývoje počasí nastala s příchodem takové výše s polárním vzduchem od severozápadu. Frontální systém, který se vytvořil na styku s tlakovou níží postupující z jihozápadu provázely silné vichřice v Německu a Polsku. Meteorologové předpokládali přechod fronty přes slovenské území v odpoledních hodinách, doprovázené větry, které v nárazech dosáhnou kolem 100 km/hod.

V dopoledních hodinách byl ještě postup fronty klidný, vítr nevzbuzoval vážnější obavy a vyskytovaly se pouze slabé přeháňky deště se sněhem. Byl ale zaznamenán vysoký pokles tlaku vzduchu, svědčící o přechodu středu tlakové níže v bezprostřední blízkosti Tater. Síly vichřice dosahoval vítr jen na hřebenech Tater.

V poledne se situace ovšem změnila, vznikla samostatná cyklóna mezi Českem a Polskem, která rychlostí 100 km/hod postupovala na východ. Ta způsobila nahromadění polárního vzduchu před bariérou tatranského masivu. Současně s tím v Podtatranské kotlině vznikala brázda nízkého tlaku, čímž vznikl mimořádný barický gradient. Kolem 14⁰⁰ pronikl do Podtatranské kotliny od západu silný studený vítr, který vytlačil teplejší vzduch do výšky 1 200 m n.m. Teplota na svazích Tater ve výšce 1 200 – 1 500 m n.m. tak stoupla o 0,2 až 0,3°C a vítr změnil svůj směr na JV. O hodinu a půl později se studený vítr začal převalovat přes horská sedla rychlostí až 170 km/hod. Tento těžký studený vítr ještě dále nabíral rychlost při sestupu do kotliny nejen díky orografickému zesílení, ale i nasávajícímu efektu nízkého tlaku v kotlině. Průnik studené vzduchové masy do tatranského podhůří ulehčoval i relativně teplý vzduch vytlačený z kotliny. Vítr S a SZ směru měl silný nárazový charakter dosahující až síly orkánu.

Listopadová bóra pronikla na slovenskou část Tater ve dvou vlnách - v první vlně přes nižší hřebeny Červených vrchů, kde vylámala část lesních porostů v Tiché dolině, narazila na porosty v oblasti Podbanského a úpatí Kriváně. V druhé, o mnoho dramatičtější vlně se proud bořivého větru převalil přes výše položená sedla a hřeben Vysokých Tater od Batizovské doliny po Dolinu Kežmarskej Bielej vody a v neobyčejné míře přetvořil vzhled Tatranského podhůří a Podtatranské kotliny od Vyšných Hágů po Tatranskou Kotlinu.

Obr. 4: Vzdušné proudění 19.11.2004, vymezení katastrofou zasaženého území - červený areál (zdroj: www.lesytanap.sk )

Obr. 5: Průnik listopadové bóry na slovenskou část Tater (zdroj: www.lesytanap.sk)                                

Vývoj po kalamitě - střet zájmů, konkrétní řešení

PŘED BODEM NULA

Několik měsíců před kalamitou vydává správa TANAPu (KOLEKTIV 2004) rozsáhlý dokument „program starostlivosti“ – jeho rámce a návrhy jsou však ještě ve fázi příprav a projednávání zatlačeny do pozadí zcela nečekanou a katastrofickou situací. Vytváří se také území plán města Vysoké Tatry (aktuální podoba dostupná na webu)

Jankovič et. al. (2007) upozorňuje na skutečnost, že od poloviny 90 let je správa TANAPU rozdělena „medzi dve organizácie – Štátne lesy TANAP-u v pôsobnosti Ministerstva pôdohospodárstva SR a novú Správu TANAP-u v pôsobnosti Ministerstva životného prostredia SR“. Tato skutečnost se v plném světle odhalila po událostech z konce roku 2004 a některé z jejich konkrétních projevů jsou popsány v následujících odstavcích. Dalším zásadním problémem je nedořešená zonace národního parku, která značně komplikovala správu oblasti i v období před kalamitou – natož po ní.

REAKCE

Po počátečním šoku z rozsahu katastrofy se rozhořela živelná diskuze mezi neuvěřitelně pestrou mozaikou zainteresovaných (mezi jinými: vláda, politici, ministerstva, nevládní organizace, odborníci, ekologové, ochránci, lesníci, vedení S-TANAPu, ŠL TANAPu, nositelé investic, majitelé turistických zařízení, obyvatelé postižených vesnic, veřejnost…).

Mezi jednotlivými aktéry se rozehrává velmi složitá hra střetů a mediálních reakcí. Na vznik Vládního výboru pro obnovu Tater reagují nevládní organizace výborem „Naše Tatry“ (připojuje se iniciativa osobností kulturního a společenského života – „Nad Tatrou sa blíska“). S využitím chronologického postupu jsou v následující části popsány některé z událostí. Je využita chronologie M. Huby (KOLEKTIV 2005) a internetové zdroje.

CHRONOLOGIE

• zpracování kalamity
• problematiku ochrany lesa
• revitalizaci lesních ekosystémů
• (vzhledem k aktuálnímu vývoji byl připojen čtvrtý úkol - protipožární ochrana)

Cíl na kterém se obě skupiny v zásadě shodují je vytvoření ekologicky stabilních lesních ekosystémů v oblastech poškozených porostů.

Symbolem sporu se stává boj o ležící mrtvé dřevo. Má potenciál jak pro lesníky (finance, nebezpečí přemnožení lýkožrouta a narušení dalších porostů, vznik požárů) tak ekology (ochrana půdy, přirozené živiny, podmínky pro živočichy, výrazně lepší než „holiny“). Určitým kompromisem se má stát rozdílný přístup podle jednotlivých zón národního parku:

• v A zóne, ktorá je vlastnou nositeľkou medzinárodnej kategórie národného parku, sa ponechali všetky ekosystémy na ďalší samovoľný vývoj bez zásahu človeka
• v B zóne sa uskutočňovali jemné regulačné opatrenia starostlivosti o lesné ekosystémy (ide o nárazníkovú zónu Biosférickej rezervácie Tatry)
• v C zóne sa cieľavedome uskutočňovala obnova a rekonštrukcia lesných spoločenstiev metódami blízkymi prírode.

Pro srovnání - Správa TANAPu požadovala ve svém návrhu řešení ponechat v zóně A 100% biomasy, v zóně B 30% a v zóně C 10% - problémem je ale spor nad novou zonací…

Slovenská ekologická společnost při slovenské akademii věd se také věnuje problematice vymezení pravomocí a zonace národního parku: „Zjednotiť rozdielny a často emotívne podfarbený prístup lesného hospdárstva a ochrany prírody v TANAPe na spôsob riešenia následkov vetrovej pohromy, čo si vyžaduje

• urýchlené vyhlásenie zón ochrany národného parku,
• vypracovanie spoločnej stratégie manažmentu lesných ekosystémov v národnom parku po odstránení kalamity
• budovať funkčný systém komunikácie a vzájomnej dôvery medzi lesným hospodárstvom a ochranou prírody.“

Už začátkem prosince 2004 odmítá podnik Štátné lesy TANAPu obvinění ze špatného hospodaření jakožto hlavní příčiny katastrofy a poukazuje na to, že tak silnému větru by neodolal žádný les. Koncem prosince se poprvé rozhořel spor o nelegálních těžbách v kalamitním území.

V prosinci roku 2004 je vyhodnoceno šetření společnosti TNS SK pro Nadaci Ekopolis (dostupné na http://www.tanap.org/kalamita.php). Přibližně 75% respondentů se vyslovuje pro řešení situace širší komisí složenou z „predstaviteľov vlády, zástupcov akademickej obce, obyvateľov Tatier a ekologických združení“ a vyslovuje nesouhlas se zmenšením chráněného území. Vybíráme některé další zajímavé teze odrážející postoj veřejnosti: „Takmer všetci respondenti si myslia že ľudia by mali zasahovať do obnovy Vysokých Tater, nadpolovičná Väčšina respondentov (56,3%) neschvaľuje použitie chemických postrekov proti lykožrútom, ktoré by mohli poškodiť aj iné organizmy“.

22.12.2004 a 10.1.2005 byla provedena inspekční kontrola – jsou zjištěna pochybení a naplno se rozehrává konflikt mezi „ochranou“ a “lesnictvím“. Uvádíme jeden příklad, který je typický pro celý následující průběh sporu:

Nejdříve ze stránek správy TANAPu:

„Štátne lesy TANAPu vo svojich klamlivých vyhláseniach ako dôvod svojej činnosti uvádzali sprístupňovanie komunikácií k obývaným resp. hospodárskym budovám pričom bola zistená ťažba v porastoch, cez ktoré neprechádzali komunikácie sprístupňujúce obývané ani hospodárske objekty, teda s týmto argumentom vôbec nesúviseli. Pri kontrole pracovníkmi ŠOP SR - Správy TANAPu sa pracovníci ŠL TANAPu snažili dokonca zabrániť vstupu do rezervácie, kde títo vykonávali potrebné zisťovania v súvislosti s podnetom LZ VLK. Napriek nariadeniu SIŽP o zachovaní pôvodného stavu ŠL TANAPu toto nariadenie ignorovali. Zavádzajúcimi argumentami napr. o šírke uvoľnenia nespevnených lesných ciest, resp. účelových lesných komunikácií v rozsahu dvoch výšok porastu, zabezpečením protipožiarnej a protipovodňovej ochrany došlo zo strany ŠL TANAPu k vlastnému výkladu § 29 zákona o ochrane prírody a krajiny“ (KOLEKTIV 2005).

Jedna z reakcí ŠL TANAPu na podobné téma:

„Postup ŠL TANAP je v súlade so všeobecne záväznými právnymi predpismi súvisiacimi s prevenciou a ochranou lesa pred požiarmi a je plnením povinností správcu a užívateľa lesného majetku. Nejedná sa teda o spracovanie kalamity, ale o realizáciu opatrení zameraných na odstránenie ohrozenia života a zdravia človeka resp. majetku. Z ustanovení zákona č.543/2002 Z.z. o ochrane prírody a krajiny vyplýva, že podľa § 29 nie je potrebné žiadať o súhlas na uvedené činnosti.“

Lesům TANAPu se několikrát daří vyvrátit obvinění – např. vyjádření Státní inspekce životního prostředí o zásahu „buldozérom v dĺžke 155 metrov, spočíval v rozšírení chodníka prechádzajúceho od cesty Slobody predmetnými lesnými porastmi, ktorý sa napája na cestu približovaciu“… „nešlo o vybudovanie novej lesnej cesty, ale o vykonanie zásahu do existujúceho chodníka“. Z textu vyplívá, že je „Postup ŠL TANAP je v súlade so všeobecne záväznými právnymi predpismi súvisiacimi s prevenciou a ochranou lesa pred požiarmi a je plnením povinností správcu a užívateľa lesného majetku“.

 Ještě před koncem roku 2004 vydala WWF apel řešící tyto dvě hlavní hrozby z pohledu ochránců přírody:

• Nevhodná hospodářská opatření – od těžby až po obnovu
• Nevhodný rozvoj masového turismu, od expanze existujících turistických zařízení až po budování nových lyžařských středisek.

V červnu roku 2006 už je zpracováno „1 872 000 m3 kalamitného dreva zo všetkých častí národného parku, kde nám to zákon o ochrane prírody a krajiny dovoľoval. V území však aj naďalej zostáva vyše 200 000 m³ dreva, ktoré štátna správa ochrany prírody dodnes nepovolila spracovať alebo doteraz o udelení výnimky na jej spracovanie nerozhodla. A práve táto nespracovaná drevná hmota je ohniskom kalamitného rozšírenia podkôrneho hmyzu najmä v národných prírodných rezerváciách v TANAPe“.

Už v červenci 2006 je množství lýkožroutů v oblasti považováno podle ŠL TANAP za kalamitní a objevují se velmi ostrá prohlášení ze strany ŠL TANAP: „Vznik podobnej lykožrútovej kalamity z dôvodu rozhodnutí štátnej správy ochrany prírody ponechať veľké kalamitné územia bez zásahu hrozí aj iným horským lesom Slovenska, ktoré postihla vetrová smršť v novembri 2004. Ide o pokus na slovenských horských lesoch, ktorý nemá obdoby. Bolo by férové, keby štátna správa ochrany prírody namiesto prezentovanej vízie pralesa o 300 - 500 rokov otvorene povedala verejnosti, že v najbližších desaťročiach nebudú lykožrútom zničené lesné porasty dostatočne plniť celospoločenské funkcie. Mám na mysli predovšetkým ich vodohospodársku, pôdoochrannú, liečebnú, rekreačnú a estetickú funkciu,“ dodáva P. Líška.

Leden 2007
Stručný nástin Principů revitalizace formulovaných Jankovičem et. al. (2007):

• ...Na celom území je nevyhnutné zabezpečiť maloplošnú mozaiku lesných počastiv nachádzajúcich sa v rôznych fázach ich vývoja…
• …modelové štruktúry porastov, ktoré budú porovnávané so skutočnosťou. Takýmto mechanizmom sa vytvoria predpoklady dosiahnutia mozaikovej porastovej štruktúry. Jedná sa o nasledovné etapy:

• Porast na konci 1. decénia - Výsledkom by mal byť porast tvorený prípravnými (pionierskymi) a cieľovými (klimaxovými) drevinami, s výskytom nezalesnených plôch. Podiel prípravných drevín v tomto štádiu vývoja porastu môže tvoriť dvojnásobok ich maximálneho podielu navrhovaného v cieľovom zložení…
• Porast na konci 2. decénia - Porast je tvorený prípravnými a cieľovými drevinami, plochami s rozkladajúcou sa uhodenou haluzinou. Z hľadiska ontogenezického vývoja prírodného lesa sa jedná o vývojové štádium prechodného lesa. Zmiešanie drevín je hlúčikovité až skupinové.
• Porast na konci 3. decénia - …ide o prechodný les s plochami s rozkladajúcou sa uhodenou haluzinou. V skupinách pionierskych drevín začína postupná prirodzená obnova klimaxových drevín hlavne smreka, čiastočne jedle.
• Porast na konci 4. decénia -  Porast je tvorený prípravnými a klimaxovými drevinami, v hlúčikovitom, resp. skupinovom zmiešaní – ide o prechodný les, vekovo, drevinovo a výškovo diferencovaný. V skupinách pionierskych drevín začína vznikať postupná diferencovaná dvojvrstvová štruktúra. Dolná vrstva tvorená klimaxovými drevinami hlavne smrekom, čiastočne jedľou.
• Porast na konci 5. decénia - V skupinách tvorených klimaxovými drevinami je porast plošne drevinovo diferencovaný s hrúbkovou a výškovou diferenciáciou skupín, resp. hlúčikov. V týchto skupinách sa očakáva iniciálna fáza prirodzenej obnovy. V skupinách, kde sa vyskytujú pionierske dreviny je zreteľná, čiastočne ešte výškovo zaostávajúca vrstva klimaxových drevín.

Duben 2007
„Štátne lesy TANAPu nespracúvajú kalamitné drevo kvôli zisku, ale kvôli ochrane ďalších území, tak ako im to ukladá zákon. Ochranárski aktivisti hovoria o presadzovaní lobistických záujmov, o výstavbe vlekov a zjazdoviek – čo vôbec nesúvisí s ochranou lesa - ale vôbec sa nevenujú faktom“ – začátek článku napadajícího ponechání dřevní hmoty v Tichej a Kôprovej dolině.

• Protestujeme proti tomu, aby sa spracovanie kalamity vo vstupnej časti Tichej a Kôprovej doliny označovalo za protizákonný postup lesníkov.
• Protestujeme proti demagogickému tvrdeniu NGO, aby sa nepôvodné lesy vo vstupnej časti Tichej a Kôprovej doliny označovali pojmom divočina alebo prales, pretože toto pomenovanie im neprináleží. Sú to lesy umelo založené po druhej svetovej vojne a lesnícky obhospodarované, ktoré vyžadujú starostlivosť hospodára rovnako ako iné neprírodné lesy.
• Protestujeme proti účelovým dezinformáciám, že v územiach NATURA 2000 sa musí uplatňovať iba bezzásahový režim.  
• Protestujeme proti tomu, aby sa princíp bezzásahovosti považoval za „všeliek na zachovanie prírodného bohatstva“ a stala sa z neho „modla“ jediného možného spôsobu na zachovanie druhov alebo záchranu biotopov.
  

Z dokumentu „O MÝTOCH LESOCHRANÁRSKYCH AKTIVISTOV“

Štátna ochrana prírody nepodlieha tlakom lesníckej loby. Začína konečne konať v súlade s rozumom, potrebami tatranskej prírody a záujmami väčšiny občanov tohto štátu. Po rokoch sa snáď konečne vymaňuje spod tlaku niekoľkých samozvaných ochranárov, ktorí si osvojili právo rozhodovať o osude Tatier, nehľadiac na tisíce obyvateľov a oprávnených vlastníkov tunajších pozemkov…

Nezabúdajme: Štátne lesy nie sú hospodárskou ale príspevkovou organizáciou! V Tichej a Kôprovej doline im nejde o zisk! To, čo chcú v týchto dolinách urobiť je prostá „terapia“ podkôrnym hmyzom „infikovaného“ lesa, zjednodušenie hasenia potenciálnych požiarov a likvidácie následkov možných povodní, ktoré rozkolísané bystriny - Tichý a Kôprový potok vyvolávajú.

Vážime si vlastný majetok a jeho prírodné hodnoty. Tunajšie prírodné procesy poznáme lepšie ako petičný výbor na vyhlásenie UCHO („územia chráneného občanmi“ = Tichá a Kôprová dolina) alebo nezorientovaná skupina jeho priaznivcov, prevažne z mestského prostredia, ktorá sotva dokáže pochopiť život v podtatranských obciach…

Už dávno sme sa rozhodli v rozumnej miere a za jasných podmienok akceptovať na našich pozemkoch tzv. „samovývoj“ (= absolútne bezzásahový ochranný režim). Napokon, myšlienke ochrany prírody slúžia už 57 rokov. Nikto, tobôž ochranári sa nám za to nepoďakovali. Akurát si privlastnili právo rozhodovať o nás.

Prohlášení ŠL TANAP… srpen 2007
Štátna správa ochrany prírody nedovolila po vetrovej kalamite z roku 2004 na území TANAPu v správe Štátnych lesov TANAPu spracovať 163 000 m3 a ďalších 419000 m3 prikázala v území ponechať ako biomasu. V 5. stupni ochrany prírody nepovolila asanovať 224 000 m3 lykožrútom napadnutých stromov, a tak do 31.7.2007 zostalo území národného parku viac ako 806 000 m3 lykožrútom napadnutého dreva ako potravná báza (kalamitný základ) pre premnoženie podkôrneho hmyzu. Z dôvodu doterajšieho spôsobu ochrany prírody bol tak naštartovaný rozpad smrekových horských lesov nielen v TANAPe, ale na celom území Slovenska. Je preto dôležité prijať na úrovni vlády opatrenia zabezpečujúce stabilitu smrekových horských lesov.

Listopad 2007 – článek na serveru www.dnes.atlas.sk (mediální snaha o rovnovážný článek)
Ředitel státních lesů TANAP Petr Líška upozorňuje na naplnění obavy z kalamitního přemnožení lýkožroutů (obviňuje z příliš velké plochy bez možnosti zásahů). Pozoruje, že „vzhľadom na rozhodnutie štátnej správy ochrany prírody nemohli spracovať vyše 160.000 m3 smrekových kmeňov a ďalších 419.000 m3 drevnej hmoty museli ponechať v zasiahnutom území ako biomasu. Na území s piatym stupňom ochrany nemohli asanovať 224.000 m3 lykožrútom napadnutých stromov.“ Dále zmiňuje příkladné zvládnutí situace ze strany lesního podniku - "Spracovanie kalamity sme zvládli v rekordne krátkom čase. Za jeden a pol roka sme z územia vyviezli vyše 1,4 milióna m3 kalamitného dreva, spriechodnili sme zavalené turistické chodníky, vyčistili vodné toky a vytvorili sieť požiarnych pásov a priesekov,". Sdružení environmentálních organizací Ekofórum považuje tyto reakce za konstruované – s cílem umožnit a ospravedlnit „kšeftování se dřevem“.

Závěrem uvádíme dvě pasáže z racionálně pojatého textu pracovníka z Ústavu ekologie lesa SAV P. Zacha: …na koncepcii "zeleného lesa, v ktorom nie sú vidieť mŕtve stromy" sa pôvodne lesnícko-ochranársky orientované Štátne lesy TANAPu umelo dostavajú do čoraz silnejšej opozície k záujmom ochrany prírody. Táto pomerne extrémna pozícia sa prejavuje v úsilí štátnych lesov o vyťaženie v podstate všetkého kalamitného dreva z porastov a k silnému odporu aj voči minimalistickému návrhu racionálnej zonácie vypracovanom Správou TANAPu. Návrh jadrovej zóny od Štátnych lesov TANAPu v podstate nepočíta so zahrnutím lesa do tejto zóny. S ťažbou sa počíta skoro všade. Prijatím návrhov štátnych lesov by však došlo k likvidácii národného parku a závažnému poškodeniu lesných ekosystémov. Paradoxne by tak zanikol aj zmysel existencie Štátnych lesov TANAPu… …sú v podstate dve možnosti:

• (1) Ak Slovensko potrebuje národný park spĺňajúci kritériá medzinárodnej ochrany prírody (IUCN) tak ho treba vytvoriť aj s tým, že sa A zóna rozšíri o prírodovedne menej hodnotné lokality (ak iná možnosť splnenia podmienok percentuálneho zastúpenia A zóny skutočne neexistuje - treba hľadať alternatívy).
• (2) Ak Slovensko národný park IUCN nepotrebuje, potom treba zvýšenú pozornosť venovať ochrane najhodnotnejších území v čo najväčšom rozsahu.

Zhodnocení a výhled do budoucnosti

• Z dostupných materiálů a ohlasů nevyplývá, že by mělo docházet k rozsáhlým změnám v rozloze lesní půdy. To znamená, že lesníci i ochránci dosáhli omezení prvotních tendencí (především vládních a investičních) přetvořit zničený les na stavební plochy a sjezdovky. Na druhou stranu, Vysoké Tatry jsou v podstatě nejdůležitějším územím Slovenska co do turistického potenciálu a návštěvnosti – i když nebudou vybudovány střediska nová, o kompromisu u těch stávajících (změna režimu, umožnění modernizace) je vhodné uvažovat.

• Rozdělení kompetencí v rámci NP je nejednoznačné až zmatené, naráží na sebe (přinejmenším) dva různé legislativní rámce. Faktické řešení asi není v dohledné době možné, kompromis možný je, ale bude problematický… Důkazem je probíhající debata o zonaci NP – v podstatě jedna z nejdůležitějších podmínek určení režimů, managementu atd…

• V obnově lesa se skutečně uplatňují šetrné a osvícené přístupy, jejichž výsledkem by měl být druhově i věkově diferencovaný les. Tato teze je akceptována převážnou většinou zúčastněných…

• Necelých 80 000 m3 ponechané dřevní hmoty skutečně představuje riziko opakovaného přemožení kůrovců a napadení nezasažených porostů i v dalších letech. Skutečný dopad této situace je přinejmenším sporný… jednotlivé interpretace budou nadále účelově využívány pro argumentaci zúčastněných stran.

• Nelze vyloučit opakování či gradaci výskytu extrémních hydrometeorologických událostí. Podle posledních trendů jsou to především „horké vlny“ (vysoké teploty) spojené s „přísušky“, suchá období, povodně a vichřice.

Podklady pro seminář

Diskuzní otázky:

1. Jaké jsou hlavní faktory připívající ke vzniku lesních kalamit v oblasti Tater?
2. Vysvětlete princip vzniku větru typu bóra.
3. Jakým způsobem se lesníci snaží dosáhnout větší odolnosti nově vysazovaných porostů?
4. Které dvě instituce se dělí o pravomoce v postižené oblasti? Pod která ministerstva spadají?

Doporučená literatura:

Odkazy na další zdroje

• http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=6427
• http://abicko.avcr.cz/bulletin_txt_show_clanek.php?Cislo=01/2005&Poradi=18
• http://www.sumavanet.cz/user/2007/06/hofmeister_svoboda_LP_2007_small.pdf
• http://www.fao.org/regional/seur/Zvolen/presentations/novotny.pdf
• http://krkonose.krnap.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=7353&Itemid=3
• http://spravy.pravda.sk/odpovede.asp?t=LAPIN
• http://www.nlcsk.org/images/docs/Projekt_revitalizacie_VT.pdf

Návrat na hlavní stránku

Nahoru