wz

Případová studie - Vichřice a lesní kalamita v Tatrách


Návrat na hlavní stránku

Obsah

  1. Úvod
  2. Historický rámec
  3. Klimatická charakteristika tatranské oblasti
  4. Meteorologická situace ze dne 19. listopadu 2004
  5. Vývoj po kalamitě - střet zájmů, konkrétní řešení
  6. Zhodnocení a výhled do budoucnosti
  7. Podklady pro seminář
  8. Odkazy na další zdroje
Zpracováno na základě podkladů Lenky Marešové a Jana Trávníčka, studentů navazujícího magisterského studia oboru Učitelství geografie a kartografie pro střední školy.

Úvod

19. listopadu 2004 mezi 1500 a 2000 hodinou zasáhla území Slovenska větrná smršť, která v nárazech dosahovala rychlostí až 200 km za hodinu. Při této smršti byly poškozeny lesní ekosystémy v regionech Horehronie, Kysuce, Orava, Spiš a Tatry. Její následky na území Vysokých Tater lze vyjádřit pomocí následujících numerických faktů:

Historický rámec

Větrné pohromy nejsou v oblasti Vysokých Tater žádným novým fenoménem současnosti. Existují odedávna a nejstarší záznam o větrné kalamitě na Slovensku pochází z druhé poloviny 16. století. V rámci Karpat se obecně nejčastěji silné větry vyskytují právě v oblasti jižního a jihovýchodního předhůří Tater. Je to důsledek téměř kolmé polohy tatranského masivu na směr převládajícího sz proudění a následného vzniku svahového větru – bóry. V Tatrách a jejich předpolí je hlavní příčinou opakování větrných kalamit převaha smrkových porostů a častý výskyt silných větrů (JANKOVIČ, J. a kol. 2007). Následující tabulka podává informace o výskytu hlavních dřevin (a tedy i smrku) v oblasti Tater během fylogenetického vývoje.

    Tab. 1: Výskyt hlavních dřevin v oblasti Tater (zdroj JANKOVIČ, J. a kol., 2007)

Období Datování Charakteristika

Starý dryas

12 000 - 10 000 BC

500 - 600 m n. m.: lesotundra (vrby, břízy, limba, borovice, modřín), kosodřeviny, mokřady

Allreod

10 000 - 8 800 BC

borovico-limbo-modřínová tajga; roztroušeně bříza, osika

Mladý dryas

8 800 - 8 300 BC

lesotundra až tajga: borovice; kosodřeviny; ústup modřínu a limby

Preboreál

8 300 - 6 800 BC

oteplování; tajga: modřín, expanze smrku, borovice, limba

Boreál

6 800 - 5 500 BC

šíří se stále smrk, ustupuje borovice, limba a modřín; krajina začíná být méně přístupná, šíří se olše

Atlantik

5 500 - 2 500 BC

smrk, olše;kotlina nejvíce zalesněná a tedy nepřístupná

Subboreál

2 500 - 800/500 BC

smrčiny, ojediněle přimíchaná jedle, malý výskyt jinde běžného buku

Starší subatlantik

800/500 BC - 1 300 AD

smrk, jedle; olše a bříza v rašeliništích; bez buku

Mladší subatlantik

od 13 st. AD do dnes

kolonizace - odlesňování, rozvolňování; stoupl podíl borovice, smrk a jedle ústup


    Tab. 2: Známé kalamity v Tatrách  
(zdroj JANKOVIČ, J. a kol., 2007)

Datum

objem padlého dřeva [m3]

Oblast

další charakteristiky

18.11.1915

287 000

Danielovo-T. Lomnice

následovala kůrovcová kalamita

1.a 2.5.1919

52 000

T. Lomnice, Vyšné Hágy

menší škody protože již nebylo tolik starších porostů po vichřici 1915

červen 1921

7 000

Podbanská

 

3.8.1925

30 000

Podbanská, T. Lomnice, Štr. Pleso

celkově zpracováno cca 150 000 m3 dřeva - kůrovcový hmyz

1928 - 1940

až 90 000

 

každoroční menší kalamity

1.- 3. 9.1 941

320 000

Koprová dolina - Tatranská Polianka

důsledky vichřice a kůrovcové kalamity doznívali až do r. 1963

1942

12 000

 

okraje větrem poškozených porostů

1943 a 1944

43 000

 

Vývraty

1948 - 1958

cca 70 000

 

pouze menší kalamity

1959

18 000

Va S tatranské oblasti

dvě kalamity

1960

33 000

T. dolina-Pospády

porosty středního věku

1962

24 000

T. dolina-Pospády

 

24. a 25. 11. 1964

80 000

Javorinské Tatry

cekově v tomto roce 140 000 m3 v důsledku dalších větrných kalamit

5. a 6. 11. 1966

46 000

Tichá dolina, T. Kotlina-Javorina

 

6. a 7. 5. 1968

130 000

Javorina - Pospády – Ždiar

 

3. a 4. 12. 1970

36 000

jižní předpolí Tater

Kůrovec

22. a 23. 10. 1971

94 000

Vyšné Hágy - Kežmarské Žlaby

až 70 % poškozených stromů tvořily zlomy

1973

17 900

 

 

1974 - 1980

29 000

okolo 4 000 m3 ročně

pouze menší kalamity

2.a  3. 11. 1981

295 000

T. Lomnica - Kežmarské Žlaby

 

1984

25 000

Javorina - Podspády – Ždiar

 

1985

25 000

 

rozptýlená větrná kalamita

1988

47 000

Vyšné Hágy

 

1989

106 000

 

únor, květen, prosinec

3. - 4. 4. 1995

10 000

 

 

1999

90 000

Konská - Podbanská

 

31.1. - 1. 2. 2000

50 000

D. Smokovec - T. Lomnica – K. Žľaby

1/3 porostů tvořila borovice

2002

115 000

Javorina

 


Od 13. století se tedy krajina vlivem činnosti člověka značně změnila. V oblasti Tater došlo k výraznému odlesnění. Rozsáhlé zapojené lesní porosty se do oblasti vrátily až během minulého století díky práci lesníků.

Otázkou zůstává, jak by přirozené porosty bez antropogenního vlivu vypadali a jestli by byli odolnější, tak jak to předpokládal ZLATNÍK (1957). Jiná verze předpokládá zjednodušení dřevinového složení s převahou smrku.

Každopádně antropogenním vlivem došlo k přerušení přirozeného vývoje tatranských lesů. Před kalamitou tedy na většině stanovištích nebylo odpovídající druhové složení porostů a jejich ekologická stabilita byla nízká. Většina lesních porostů se nacházela ve stadiu zralé dospělosti. Typické byly porosty se štíhlými a vysokými stromy s vysoko nasazenými korunami, které jsou ekologicky nejméně stabilní a minimálně odolné vůči větru a sněhu a maximálně náchylné ke katastrofickému rozpadu.

Základní rozpor tedy spočívá ve stavbě lesa (jehličnatá monokultura) a podmínkami prostředí střední Evropy. K tomu dále přispívá nevhodný systém hospodaření, kdy z ekonomických důvodů nedochází k pěstování vývojových stádií přípravného a přechodného lesa s účastí listnatých pionýrských dřevin, důležitých pro regeneraci stanoviště. Prostředí se tak stále více oslabuje. Vitalita stromů  a ekologická stabilita porostů se snižuje, zkracuje s jejich životnost a roste frekvence kalamit. Po překročení únosných mezí ekosystém kolabuje. (JANKOVIČ, J a spol. 2007).

Klimatická charakteristika tatranské oblasti

Hlavními klimatologickými činiteli v oblasti Tater jsou poloha horského masivu přibližně ve středu kontinentu, rozložení tlakových center, převládající směry vzduchových mas a orografické poměry samotných Tater. Výraznými faktory jsou rozdíl ve srážkách mezi návětrnými a závětrnými svahy, srážkové maximum v létě a vyšší průměrné teploty oproti jiným polohám ve srovnatelné nadmořské výše. V Tatrách se setkáváme se silnou insolací a konvekcí, které zvyšují teploty v letních měsících a způsobují bouřkový charakter letních drážek. Dále jsou typické inverze, zmirňující zimní teploty. S teplotními rozdíly je spojena i značná větrnost. Nejvýraznějším typem větrného proudění je bóra. Ta vzniká při vpádech studeného vzduchu ze severu na přední straně anticyklon nebo na zadní straně cyklón za labilního zvrstvení ve spodní atmosféře. Nízká teplota vzduchových hmot způsobuje, že se adiabatické oteplování při poklesu na závětrné straně neprojeví výraznější změnou teploty. Tyto padavé větry na jižní straně Tater se vyskytují celoročně, přičemž nejvyšší pravděpodobnost jejich vzniku je začátek a konec zimního půlroku.

Meteorologická situace ze dne 19. listopadu 2004

V roce 2004 byl poměrně teplý podzim s nižším výskytem srážek oproti jiným rokům (asi o 20 %). Ještě začátkem listopadu odpolední teploty dosahovaly hodnoty 16°C. Proto byla půda v tatranské oblasti vlhká, ale ne rozmočená.

Změna vývoje počasí nastala s příchodem takové výše s polárním vzduchem od severozápadu. Frontální systém, který se vytvořil na styku s tlakovou níží postupující z jihozápadu provázely silné vichřice v Německu a Polsku. Meteorologové předpokládali přechod fronty přes slovenské území v odpoledních hodinách, doprovázené větry, které v nárazech dosáhnou kolem 100 km/hod.

V dopoledních hodinách byl ještě postup fronty klidný, vítr nevzbuzoval vážnější obavy a vyskytovaly se pouze slabé přeháňky deště se sněhem. Byl ale zaznamenán vysoký pokles tlaku vzduchu, svědčící o přechodu středu tlakové níže v bezprostřední blízkosti Tater. Síly vichřice dosahoval vítr jen na hřebenech Tater.

Obr. 1Obr. 2

               
Obr. 1: Synoptická situace 19.11.2004 podle SHMÚ   (zdroj: www.lesytanap.sk)        
Obr. 2
:  Maximální a průměrná rychlost větru v Lomnickém sedle (v m/s)  (zdroj: www.lesytanap.sk)
                                                                                                                                                     

V poledne se situace ovšem změnila, vznikla samostatná cyklóna mezi Českem a Polskem, která rychlostí 100 km/hod postupovala na východ. Ta způsobila nahromadění polárního vzduchu před bariérou tatranského masivu. Současně s tím v Podtatranské kotlině vznikala brázda nízkého tlaku, čímž vznikl mimořádný barický gradient. Kolem 1400 pronikl do Podtatranské kotliny od západu silný studený vítr, který vytlačil teplejší vzduch do výšky 1 200 m n.m. Teplota na svazích Tater ve výšce 1 200 – 1 500 m n.m. tak stoupla o 0,2 až 0,3°C a vítr změnil svůj směr na JV. O hodinu a půl později se studený vítr začal převalovat přes horská sedla rychlostí až 170 km/hod. Tento těžký studený vítr ještě dále nabíral rychlost při sestupu do kotliny nejen díky orografickému zesílení, ale i nasávajícímu efektu nízkého tlaku v kotlině. Průnik studené vzduchové masy do tatranského podhůří ulehčoval i relativně teplý vzduch vytlačený z kotliny. Vítr S a SZ směru měl silný nárazový charakter dosahující až síly orkánu.


Obr. 3: Schéma profilu tatranské bóry (zdroj: www.lesytanap.sk)

Listopadová bóra pronikla na slovenskou část Tater ve dvou vlnách - v první vlně přes nižší hřebeny Červených vrchů, kde vylámala část lesních porostů v Tiché dolině, narazila na porosty v oblasti Podbanského a úpatí Kriváně. V druhé, o mnoho dramatičtější vlně se proud bořivého větru převalil přes výše položená sedla a hřeben Vysokých Tater od Batizovské doliny po Dolinu Kežmarskej Bielej vody a v neobyčejné míře přetvořil vzhled Tatranského podhůří a Podtatranské kotliny od Vyšných Hágů po Tatranskou Kotlinu.


Obr. 4: Vzdušné proudění 19.11.2004, vymezení katastrofou zasaženého území - červený areál (zdroj: www.lesytanap.sk )

Obr. 5: Průnik listopadové bóry na slovenskou část Tater (zdroj: www.lesytanap.sk)                                

Vývoj po kalamitě - střet zájmů, konkrétní řešení

PŘED BODEM NULA

Několik měsíců před kalamitou vydává správa TANAPu (KOLEKTIV 2004) rozsáhlý dokument „program starostlivosti“ – jeho rámce a návrhy jsou však ještě ve fázi příprav a projednávání zatlačeny do pozadí zcela nečekanou a katastrofickou situací. Vytváří se také území plán města Vysoké Tatry (aktuální podoba dostupná na webu)

Jankovič et. al. (2007) upozorňuje na skutečnost, že od poloviny 90 let je správa TANAPU rozdělena „medzi dve organizácie – Štátne lesy TANAP-u v pôsobnosti Ministerstva pôdohospodárstva SR a novú Správu TANAP-u v pôsobnosti Ministerstva životného prostredia SR“. Tato skutečnost se v plném světle odhalila po událostech z konce roku 2004 a některé z jejich konkrétních projevů jsou popsány v následujících odstavcích. Dalším zásadním problémem je nedořešená zonace národního parku, která značně komplikovala správu oblasti i v období před kalamitou – natož po ní.

REAKCE

Po počátečním šoku z rozsahu katastrofy se rozhořela živelná diskuze mezi neuvěřitelně pestrou mozaikou zainteresovaných (mezi jinými: vláda, politici, ministerstva, nevládní organizace, odborníci, ekologové, ochránci, lesníci, vedení S-TANAPu, ŠL TANAPu, nositelé investic, majitelé turistických zařízení, obyvatelé postižených vesnic, veřejnost…).

Mezi jednotlivými aktéry se rozehrává velmi složitá hra střetů a mediálních reakcí. Na vznik Vládního výboru pro obnovu Tater reagují nevládní organizace výborem „Naše Tatry“ (připojuje se iniciativa osobností kulturního a společenského života – „Nad Tatrou sa blíska“). S využitím chronologického postupu jsou v následující části popsány některé z událostí. Je využita chronologie M. Huby (KOLEKTIV 2005) a internetové zdroje.

CHRONOLOGIE

První dny… vyjádření některých politiků, že „situáciu, spodobenu víchricou, treba využiť na rozvoj Tater a rozšírenie kapacít cestovného ruchů s dorazem na zjazdové lyžovanie“ (např. předseda vlády M. Rusko).
 
22. listopadu 2004
je zřízena pracovní komise ze zástupců „SL MP SR, štátných lesov TANAP-u, Lesníckeho výskumného ústavu Zvolen, Lesoprojektu Zvolen, Technické univerzity Zvolen, MŽP SR, Štátnej ochrany prírody - Správa TANAP-u, ktorá formulovala program efektívneho zvládnutia kalamity“ (cit. JANKOVIČ et. al.). Byly vymezeny tři základní úkoly zaměřené na:

28. listopadu 2004
iniciativa nevládních organizací – Nové Tatry – široká podpora…
 
Od prvních okamžiků se střetávají názory na ponechání oblasti samovolnému vývoji s názorem, že ponechat dlouhodobě člověkem ovlivňované lesy samovolné obnově není možné. Mezi argumenty (především) lesníků figuroval časový faktor přirozené sukcese po kalamitě, nárůst rizik pro okolní krajinu (kůrovec, požáry) a požadavek společnosti na co nejrychlejší obnovení plnění funkcí lesa v dané oblasti.

Cíl na kterém se obě skupiny v zásadě shodují je vytvoření ekologicky stabilních lesních ekosystémů v oblastech poškozených porostů.

Symbolem sporu se stává boj o ležící mrtvé dřevo. Má potenciál jak pro lesníky (finance, nebezpečí přemnožení lýkožrouta a narušení dalších porostů, vznik požárů) tak ekology (ochrana půdy, přirozené živiny, podmínky pro živočichy, výrazně lepší než „holiny“). Určitým kompromisem se má stát rozdílný přístup podle jednotlivých zón národního parku:

Ze stanoviska slovenské ekologické společnosti při slovenské akademii věd k této problematice (KOLEKTIV 2004) vyplývá následující návrh:

Pro srovnání - Správa TANAPu požadovala ve svém návrhu řešení ponechat v zóně A 100% biomasy, v zóně B 30% a v zóně C 10% - problémem je ale spor nad novou zonací…

Slovenská ekologická společnost při slovenské akademii věd se také věnuje problematice vymezení pravomocí a zonace národního parku: „Zjednotiť rozdielny a často emotívne podfarbený prístup lesného hospdárstva a ochrany prírody v TANAPe na spôsob riešenia následkov vetrovej pohromy, čo si vyžaduje

začátkem prosince 2004 odmítá podnik Štátné lesy TANAPu obvinění ze špatného hospodaření jakožto hlavní příčiny katastrofy a poukazuje na to, že tak silnému větru by neodolal žádný les. Koncem prosince se poprvé rozhořel spor o nelegálních těžbách v kalamitním území.


Obr. 6: Výběr z výsledků šetření postojů veřejnosti k problematice správy TANAPu (zdroj: www.tanap.org)

V prosinci roku 2004 je vyhodnoceno šetření společnosti TNS SK pro Nadaci Ekopolis (dostupné na http://www.tanap.org/kalamita.php). Přibližně 75% respondentů se vyslovuje pro řešení situace širší komisí složenou z „predstaviteľov vlády, zástupcov akademickej obce, obyvateľov Tatier a ekologických združení“ a vyslovuje nesouhlas se zmenšením chráněného území. Vybíráme některé další zajímavé teze odrážející postoj veřejnosti: „Takmer všetci respondenti si myslia že ľudia by mali zasahovať do obnovy Vysokých Tater, nadpolovičná Väčšina respondentov (56,3%) neschvaľuje použitie chemických postrekov proti lykožrútom, ktoré by mohli poškodiť aj iné organizmy“.

22.12.2004 a 10.1.2005 byla provedena inspekční kontrola – jsou zjištěna pochybení a naplno se rozehrává konflikt mezi „ochranou“ a “lesnictvím“. Uvádíme jeden příklad, který je typický pro celý následující průběh sporu:

Nejdříve ze stránek správy TANAPu:

„Štátne lesy TANAPu vo svojich klamlivých vyhláseniach ako dôvod svojej činnosti uvádzali sprístupňovanie komunikácií k obývaným resp. hospodárskym budovám pričom bola zistená ťažba v porastoch, cez ktoré neprechádzali komunikácie sprístupňujúce obývané ani hospodárske objekty, teda s týmto argumentom vôbec nesúviseli. Pri kontrole pracovníkmi ŠOP SR - Správy TANAPu sa pracovníci ŠL TANAPu snažili dokonca zabrániť vstupu do rezervácie, kde títo vykonávali potrebné zisťovania v súvislosti s podnetom LZ VLK. Napriek nariadeniu SIŽP o zachovaní pôvodného stavu ŠL TANAPu toto nariadenie ignorovali. Zavádzajúcimi argumentami napr. o šírke uvoľnenia nespevnených lesných ciest, resp. účelových lesných komunikácií v rozsahu dvoch výšok porastu, zabezpečením protipožiarnej a protipovodňovej ochrany došlo zo strany ŠL TANAPu k vlastnému výkladu § 29 zákona o ochrane prírody a krajiny“ (KOLEKTIV 2005).

Jedna z reakcí ŠL TANAPu na podobné téma:

Postup ŠL TANAP je v súlade so všeobecne záväznými právnymi predpismi súvisiacimi s prevenciou a ochranou lesa pred požiarmi a je plnením povinností správcu a užívateľa lesného majetku. Nejedná sa teda o spracovanie kalamity, ale o realizáciu opatrení zameraných na odstránenie ohrozenia života a zdravia človeka resp. majetku. Z ustanovení zákona č.543/2002 Z.z. o ochrane prírody a krajiny vyplýva, že podľa § 29 nie je potrebné žiadať o súhlas na uvedené činnosti.

Lesům TANAPu se několikrát daří vyvrátit obvinění – např. vyjádření Státní inspekce životního prostředí o zásahubuldozérom v dĺžke 155 metrov, spočíval v rozšírení chodníka prechádzajúceho od cesty Slobody predmetnými lesnými porastmi, ktorý sa napája na cestu približovaciu“… „nešlo o vybudovanie novej lesnej cesty, ale o vykonanie zásahu do existujúceho chodníka“. Z textu vyplívá, že je „Postup ŠL TANAP je v súlade so všeobecne záväznými právnymi predpismi súvisiacimi s prevenciou a ochranou lesa pred požiarmi a je plnením povinností správcu a užívateľa lesného majetku“.

 Ještě před koncem roku 2004 vydala WWF apel řešící tyto dvě hlavní hrozby z pohledu ochránců přírody:

červnu roku 2006 už je zpracováno „1 872 000 m3 kalamitného dreva zo všetkých častí národného parku, kde nám to zákon o ochrane prírody a krajiny dovoľoval. V území však aj naďalej zostáva vyše 200 000 m3 dreva, ktoré štátna správa ochrany prírody dodnes nepovolila spracovať alebo doteraz o udelení výnimky na jej spracovanie nerozhodla. A práve táto nespracovaná drevná hmota je ohniskom kalamitného rozšírenia podkôrneho hmyzu najmä v národných prírodných rezerváciách v TANAPe“.

Už v červenci 2006 je množství lýkožroutů v oblasti považováno podle ŠL TANAP za kalamitní a objevují se velmi ostrá prohlášení ze strany ŠL TANAP: „Vznik podobnej lykožrútovej kalamity z dôvodu rozhodnutí štátnej správy ochrany prírody ponechať veľké kalamitné územia bez zásahu hrozí aj iným horským lesom Slovenska, ktoré postihla vetrová smršť v novembri 2004. Ide o pokus na slovenských horských lesoch, ktorý nemá obdoby. Bolo by férové, keby štátna správa ochrany prírody namiesto prezentovanej vízie pralesa o 300 - 500 rokov otvorene povedala verejnosti, že v najbližších desaťročiach nebudú lykožrútom zničené lesné porasty dostatočne plniť celospoločenské funkcie. Mám na mysli predovšetkým ich vodohospodársku, pôdoochrannú, liečebnú, rekreačnú a estetickú funkciu,“ dodáva P. Líška.

Leden 2007
Stručný nástin Principů revitalizace formulovaných Jankovičem et. al. (2007):

 
Leden 2007 – další poškození stromů větrem – zničeno přibližně 32 000 stromů
Jádrem sporu se v této fázi stává rezervace Ticha a Kôprova dolina.
 

Duben 2007
Štátne lesy TANAPu nespracúvajú kalamitné drevo kvôli zisku, ale kvôli ochrane ďalších území, tak ako im to ukladá zákon. Ochranárski aktivisti hovoria o presadzovaní lobistických záujmov, o výstavbe vlekov a zjazdoviek – čo vôbec nesúvisí s ochranou lesa - ale vôbec sa nevenujú faktom“ – začátek článku napadajícího ponechání dřevní hmoty v Tichej a Kôprovej dolině.

Za slovenské kolegy se staví i České lesnické organizace – např: „Lesničtí vědci a odborníci, členové Odboru Lesního hospodářství ČAZV se plně staví za vysoce odborně erudované kolegy a pracovníky ŠL TANAPu a považují jimi prezentovaný materiál „Desať mýtov lesochranárskych aktivistov o Tichej a Kôprovej doline a o ľuďoch, ktorí tu žijú“ za zcela kompetentní, vystihující diskutovaný problém a příklad, jak by se měl vést odborný, neřkuli vědecký spor.“.

Květen 2007
Velmi ostrá reakce na kritiku ŠL TANAP:

Další vyjádření:Lesníci nechcú pripustiť, aby došlo ponechaním civilizačnými vplyvmi oslabenej prírody na samovývoj na rozsiahlom území vo Vysokých Tatrách - a teda aj v Tichej a Kôprovej doline - k tomu, čoho sme „vďaka“ tomuto nevedeckému a iracionálnemu prístupu smutnými svedkami napríklad v Bavorskom lese a na Šumave, kde po invázii podkôrnikov a ďalších sekundárnych škodcov lesa, ostali stáť na mieste kedysi zdravých a krásnych porastov iba sucháre ako pomníky ľudskej nevedomosti a neodbornosti. Sme presvedčení o tom, že drvivá väčšina širokej verejnosti sa postaví na stranu lesníkov a podporí našu úprimnú snahu uchrániť lesy predovšetkým pre ľudí tak, aby plnili všetky funkcie, životne dôležité pre existenciu každého z nás. LESY SR presadzujú v ochrane lesov nielen na papieri, ale v každodennej práci jedinú správnu filozofiu: Chráňme lesy pre človeka, nie pred človekom !“

Z výzvy slovenských vědců (vesměs lesníků a pracovníků lesnických fakult či ústavů):

Protestujeme voči tomu, aby sa postoj „mŕtveho chrobáka“ vyzdvihoval a považoval za jediný vhodný a možný na zachovanie druhov, alebo záchranu biotopov. Naopak, myslíme si, že v mnohých prípadoch, práve takýto postoj môže viesť k vyhynutiu druhov, zániku lesa a poškodeniu tých najvzácnejších lokalít. Môže to byť ten najhorší postoj voči prírode, ktorý si zaslúži nielen odmietnutie, ale aj jednoznačné odsúdenie.
V súčasnosti sa pripravuje odborný návrh tzv. zonácia Tatier. Predbežne navrhované územie, kde sa nebudú vykonávať žiadne opatrenia, má výmeru 40 700 ha, čo predstavuje takmer 55% z celkovej výmery TANAP-u. Z toho lesné biotopy spolu s kosodrevinou tvoria takmer 63%. Uvedené územie bolo vybrané odborníkmi, lesníkmi aj ochranármi na princípe pôvodnosti, cennosti a vzácnosti . Územie Tichej a Kôprovej doliny, kde sa realizuje v súčasnosti ťažba vybrané nebolo, lebo nespĺňa tieto kritériá. Protestujeme, aby sa účelovo uvádzalo, že v TANAP-e nie je priestor pre uplatnenie
bezzásahovej zóny.

dokumentu „O MÝTOCH LESOCHRANÁRSKYCH AKTIVISTOV“

Štátna ochrana prírody nepodlieha tlakom lesníckej loby. Začína konečne konať v súlade s rozumom, potrebami tatranskej prírody a záujmami väčšiny občanov tohto štátu. Po rokoch sa snáď konečne vymaňuje spod tlaku niekoľkých samozvaných ochranárov, ktorí si osvojili právo rozhodovať o osude Tatier, nehľadiac na tisíce obyvateľov a oprávnených vlastníkov tunajších pozemkov…

Nezabúdajme: Štátne lesy nie sú hospodárskou ale príspevkovou organizáciou! V Tichej a Kôprovej doline im nejde o zisk! To, čo chcú v týchto dolinách urobiť je prostá „terapia“ podkôrnym hmyzom „infikovaného“ lesa, zjednodušenie hasenia potenciálnych požiarov a likvidácie následkov možných povodní, ktoré rozkolísané bystriny - Tichý a Kôprový potok vyvolávajú.

Vážime si vlastný majetok a jeho prírodné hodnoty. Tunajšie prírodné procesy poznáme lepšie ako petičný výbor na vyhlásenie UCHO („územia chráneného občanmi“ = Tichá a Kôprová dolina) alebo nezorientovaná skupina jeho priaznivcov, prevažne z mestského prostredia, ktorá sotva dokáže pochopiť život v podtatranských obciach…

Už dávno sme sa rozhodli v rozumnej miere a za jasných podmienok akceptovať na našich pozemkoch tzv. „samovývoj“ (= absolútne bezzásahový ochranný režim). Napokon, myšlienke ochrany prírody slúžia už 57 rokov. Nikto, tobôž ochranári sa nám za to nepoďakovali. Akurát si privlastnili právo rozhodovať o nás.

Prohlášení ŠL TANAP… srpen 2007
Štátna správa ochrany prírody nedovolila po vetrovej kalamite z roku 2004 na území TANAPu v správe Štátnych lesov TANAPu spracovať 163 000 m3 a ďalších 419000 m3 prikázala v území ponechať ako biomasu. V 5. stupni ochrany prírody nepovolila asanovať 224 000 m3 lykožrútom napadnutých stromov, a tak do 31.7.2007 zostalo území národného parku viac ako 806 000 m3 lykožrútom napadnutého dreva ako potravná báza (kalamitný základ) pre premnoženie podkôrneho hmyzu. Z dôvodu doterajšieho spôsobu ochrany prírody bol tak naštartovaný rozpad smrekových horských lesov nielen v TANAPe, ale na celom území Slovenska. Je preto dôležité prijať na úrovni vlády opatrenia zabezpečujúce stabilitu smrekových horských lesov.

říjen 2007
Lykožrút tak len v tomto roku poškodil takmer 550 000 stromov na ploche 1 750 hektárov… V území v správe Štátnych lesov TANAPu bolo v tomto období odchytených viac ako 231 miliónov kusov lykožrútov. Pritom za celý vlaňajší rok ich počet nepresiahol 220 miliónov. Lesníci sa obávajú dôsledkov momentálnej vyššej populačnej dynamiky lykožrúta lesklého v porovnaní s lykožrútom smrekovým. Ten totiž v prípade, že vyčerpá základňu vlastnej hostiteľskej dreviny – smreka, stane sa primárnym škodcom mladých lesných porastov límb, dospelých límb a kosodreviny.
 
Tlačové vyhlásenie k požiaru v TANAPe – vybíráme jako velice zajímavou reakci TANAPU:
Posledný požiar v TANAPe, pri ktorom bolo postihnutých cca 250 ha zasiahol lesy v 3 a čiastočné v 4 stupni ochrany medzi Tatranskou Poliankou a Starým Smokovcom. Požiar, bol ďalší v sérii požiarov, ktoré sa udiali na území postihnutou kalamitou po 19. novembri 2004 je dôkazom, že nie koncept bezzásahovosti v jadrovej zóne TANAPu je hrozbou pre tatransky les, ale ľudské aktivity v tomto prípade spojene s likvidáciou kalamity a neopatrné a nezodpovedné správanie návštevníkov v požiarovo najrizikovejších oblastiach.

Od prvých dni sme svedkami ako určité skupiny vykresľujú katastrofické scenáre ďalšieho vývoja prírody v oblastiach postihnutých veternou smršťou. Neviem či v nich hľadajú argumenty, prečo je nemožné vytvoriť bezzásahové zóny, alebo ospravedlnenia, prečo je potrebne získať/vyťažiť všetko ekonomicky zužitkovateľné drevo. Na jar to boli hrozby zaplav, potom požiare a zajtra nás čaká hrozba premnoženia podkôrného hmyzu. Samozrejme nie je možné podceňovať tieto hrozby, sú reálne a určite nám narobia ešte mnoho starosti.
poslednej dobe sme svedkami zostrujúcej sa výmeny názorov medzi lesníkmi a pracovníkmi S-TANAPu. Každá z nich má svoju pravdu, svoju legislatívu, argumenty pevnú vieru, že robí to, čo by mal a čo od neho spoločnosť očakáva. Zvyčajné argumenty na adresu ochranárov, [ktoré zazneli už aj v tomto prípade] vytýkajú pracovníkom S-TANAPu, že obmedzuje a limituje práce spojenés likvidáciou kalamity, a že ich nepružnosť je svojím spôsobom aj jedným z dôvodom nevídaného rozsahu posledného požiaru. Chcel by som dôrazné protestovať proti takémuto vyhláseniu. Protipožiarny plán spracovaný v jarných mesiacoch tímom odborníkov bol pripravený v kompetencii MP a pracovníci S-TANAPu dostali príležitosť ho pripomienkovať tesne pred schválením. Túto príležitosť samozrejme využili a nie je pravda, že by ignorovali možnosť ovplyvniť tento dôležitý dokument…
Vážime si prácu lesníkov za rýchlosť a rozsah prác pri spracovaní kalamity, keď k dnešnému dňu je spracované až 50% postihnutého územia. Zo skúsenosti posledných dní si však treba vziať ponaučenie a urýchlene realizovať tie opatrenia, ktoré sú navrhnuté v pláne lesnej požiarnej ochrany. Aj skúseností z národného parku Šumava však ukazujú že priorita v spracovaní sa má smerovať na miesta s veľkou koncentráciou turitického ruchu a do okolí tatranských osád.

říjen 2007
Výsledky z pracovního semináře Pokalamitný výskum v Tatrách

"Navyše v dôsledku zvýšenej mineralizácie organickej vrstvy sa čiastočne znížila aj zadržiavajúca schopnosť pôdy. Pôdy síce rýchlo prevlhnú, ale aj rýchlo stratia pôdnu vodu. Na túto zmenu nepriaznivo reaguje najmä zmladenie a výsadby lesných drevín, rovnako ako pôdna fauna. Zvýšený pohyb vody v pôde je pravdepodobnou príčinou vyplavovania živín,“ ....Výskumné práce priniesli prvé poznatky o tom, že na poškodených plochách v súčasnosti poklesla prirodzená druhová diverzita a vzrástol počet inváznych druhov. "

Listopad 2007 – článek na serveru www.dnes.atlas.sk (mediální snaha o rovnovážný článek)
Ředitel státních lesů TANAP Petr Líška upozorňuje na naplnění obavy z kalamitního přemnožení lýkožroutů (obviňuje z příliš velké plochy bez možnosti zásahů). Pozoruje, že „vzhľadom na rozhodnutie štátnej správy ochrany prírody nemohli spracovať vyše 160.000 m3 smrekových kmeňov a ďalších 419.000 m3 drevnej hmoty museli ponechať v zasiahnutom území ako biomasu. Na území s piatym stupňom ochrany nemohli asanovať 224.000 m3 lykožrútom napadnutých stromov.“ Dále zmiňuje příkladné zvládnutí situace ze strany lesního podniku - "Spracovanie kalamity sme zvládli v rekordne krátkom čase. Za jeden a pol roka sme z územia vyviezli vyše 1,4 milióna m3 kalamitného dreva, spriechodnili sme zavalené turistické chodníky, vyčistili vodné toky a vytvorili sieť požiarnych pásov a priesekov,". Sdružení environmentálních organizací Ekofórum považuje tyto reakce za konstruované – s cílem umožnit a ospravedlnit „kšeftování se dřevem“.

Závěrem uvádíme dvě pasáže z racionálně pojatého textu pracovníka z Ústavu ekologie lesa SAV P. Zacha: …na koncepcii "zeleného lesa, v ktorom nie sú vidieť mŕtve stromy" sa pôvodne lesnícko-ochranársky orientované Štátne lesy TANAPu umelo dostavajú do čoraz silnejšej opozície k záujmom ochrany prírody. Táto pomerne extrémna pozícia sa prejavuje v úsilí štátnych lesov o vyťaženie v podstate všetkého kalamitného dreva z porastov a k silnému odporu aj voči minimalistickému návrhu racionálnej zonácie vypracovanom Správou TANAPu. Návrh jadrovej zóny od Štátnych lesov TANAPu v podstate nepočíta so zahrnutím lesa do tejto zóny. S ťažbou sa počíta skoro všade. Prijatím návrhov štátnych lesov by však došlo k likvidácii národného parku a závažnému poškodeniu lesných ekosystémov. Paradoxne by tak zanikol aj zmysel existencie Štátnych lesov TANAPu… …sú v podstate dve možnosti:

Zhodnocení a výhled do budoucnosti

Podklady pro seminář

Diskuzní otázky:

  1. Jaké jsou hlavní faktory připívající ke vzniku lesních kalamit v oblasti Tater?
  2. Vysvětlete princip vzniku větru typu bóra.
  3. Jakým způsobem se lesníci snaží dosáhnout větší odolnosti nově vysazovaných porostů?
  4. Které dvě instituce se dělí o pravomoce v postižené oblasti? Pod která ministerstva spadají?

Doporučená literatura:

Farárik, P.: Vichrica 19. novembra 2004 poznačila Tatry na dlhé desaťročia. Enviromagazín 9, 2004, 6, s. 18 - 19
Jankovič, J. et al: Projekt revitalizácie lesných ekosystémov na území Vysokých Tater postihnutom veternou kalamitou dňa 19. 11. 2004. 1 vyd., Národné lesnické centrum, Zvolen, 2007.
Körnerová, V. et al: Sympózium o Tatrách. 1 vyd., A-projekt n. o., Liptovský Hrádok, 2005.
Tatranský národní park [online]. C2004-2006. Dostupné z: <http://www.tanap.org>[cit. 2007-12-01].
Štátne lesy TANAPu [online]. c2007. Dostupné z:<http://www.lesytanap.sk>[cit. 2007-12-01].

Odkazy na další zdroje


Návrat na hlavní stránku

Nahoru