wz

Případová studie - Povodně na východním Slovensku


Návrat na hlavní stránku

Obsah

  1. Povodeň
  2. Charakteristika povodí východního Slovenska
  3. Povodeň v července 1998
  4. Povodně na východním Slovensku v roce 2005
  5. Jarní povodeň 2006 na východním Slovensku
  6. Povodňová situace v lednu a únoru 2007
  7. Podklady pro seminář
  8. Odkazy na další zdroje
Zpracováno na základě podkladů Zuzany Pilařové a Antonína Štěpánka, studentů navazujícího magisterského studia oboru Učitelství geografie a kartografie pro střední školy.

Povodeň

                         Obr. 1: Hydrogram průtokové vlny a její prvky

V masmédiích se s určitou pravidelností objevují zprávy o katastrofách (živelných pohromách a technologických haváriích), které jsou jednak způsobeny přírodními procesy, jednak jevy, které souvisí s činností člověka. Společným znakem obou jsou větší či menší ztráty, které způsobují lidské společnosti.

Ničivé účinky mají povodně. Jsou spojeny s vysokými vodními stavy a extrémními průtoky v říčních korytech. Podobně jako další katastrofické jevy (např. sesuvy) mohou být spojovány se zásahy člověka do přirozeného uspořádání krajiny (především odlesňováním velkých  ploch ve svažitých územích, melioračními opatřeními). Důsledky bývají katastrofální. Krajina je po opadu povodňové vlny zanesena bahnem a hrubým materiálem přírodního původu i z objektů, které stály vodě v cestě. K velkým ztrátám na životech dochází při povodních na světových veletocích jak v průběhu povodní, tak i následně (epidemie).

Ničivé povodně jsou spojeny s rychlými erozními procesy, při kterých dochází k destrukci půdního fondu, popř. k sesuvům. Katastrofálními povodněmi je ohroženo jak území České republiky, jak dokládají jejich hrozivé následky na Moravě v roce 1997, ve východních Čechách v roce následujícím, anebo v srpnu 2002 či na jaře 2006, tak i území Slovenska - např. protržením hrází Dunaje při povodni v roce 1965 došlo k zaplavení 400 obcí a osad a zaplavené území dosáhlo max. rozlohy 104 300 ha.  V případové studii je ukázáno několik povodní na východně Slovenska.

Povodněmi se rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod. Povodeň může být způsobena přírodními jevy, zejména táním, dešťovými srážkami nebo chodem ledů (přirozená povodeň), nebo jinými vlivy, zejména poruchou vodního díla, která může vést až k jeho havárii (protržení) nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle (zvláštní povodeň).

Průběh odtoku je popisován průtokovou vlnou, která představuje „přechodné zvětšení a následující pokles průtoků a vodních stavů, vyvolaný dešti, táním sněhu nebo umělým zásahem“ nebo časový průběh popsaného jevu „v určitém profilu toku“ nebo „v trati toku v daném okamžiku“ (ČSN 1975).

Charakteristika povodí východního Slovenska

Hlavní řeky:

Povodně se stávají výrazným determinujícím faktorem v urbanizované krajině. Intenzita a frekvence srážkových událostí, které jsou schopny vyvolat extrémní odtok a následně povodeň se na Slovensku  během posledních let výrazně zvýšila. Po lokálních povodních v oblasti Kysuc a Oravy v letech 1995 a 1996 následovaly v roce 1997 už rozsáhlé povodně v povodí Moravy, Váhu, Popradu, Hornádu a Bodrogu. V roce 1998 se v letních měsících vyskytla  povodeň v povodí Malé Svinky s tragickými důsledky, na podzim 1998 zasáhla mohutná povodňová vlna povodí Uhu. Povodně se už nevyskytují hlavně ve flyšových oblastem, ale i v oblastech nížin vyplněných fluviálními sedimenty, v kotlinách, ale i oblastech vulkanických pohoří. Obecně se dá konstatovat, že povodňová situace může nastat podél libovolného vodního toku na Slovensku.

Obr. 2: Malá povodí s výskytem přívalových povodní v období 1997 - 2002 (zdroj: Grešková, A., 2003)

Povodeň v červenci 1998

V důsledku bouřkové činnosti  20.7.1998 došlo v oblasti Levočských vrchů v povodí řek Torysa a Svinka a v kotlině Hornádu k náhlému a výraznému stoupnutí hladin toků Malá Svinka, Velká Svinka, Žehrica, Dubovica, Margecianka a Dolinský potok. Nejvýrazněji zasáhlo jádro bouřkového lijáku povodí Malé Svinky, kde množství spadlých srážek přesahovalo 100 mm za jednu hodinu. Na horních úsecích  je možné tuto povodeň oklasifikovat jako 1000 letou.

Východoslovenský region byl v tomto roce povodní postižen ještě jednou, a to v listopadu. Tentokrát v důsledku dlouhotrvajících srážek při přechodu frontálního systému. Díky opatřením nevnikly žádné výraznější škody. Povodňové škody na vodních tocích byly odhadnuty na 996 mil. Sk a další škody vznikly na soukromém majetku občanů.

Tragédie v romské osadě Jarovnice v červenci 1998

Nejtragičtěji byla postihnuta romská osada v Jarovnicích, kde si uvedená povodeň vyžádala 47 obětí na životech.

Ačkoli byly záplavy pro jarovnické Romy tragické, nikterak to nezvýšilo solidaritu mezi romskou menšinou a slovenskou většinou. Naopak, nevraživost vůči Romům, kteří ztratili při povodních své domovy a často i blízké, narostla. Přírodní katastrofa odhalila dlouholetý nezájem o Romy žijící odděleně ve východoslovenských romských osadách způsobem, jakým žili Romové na začátku století. Jarovnice patří k největším a k nejzaostalejším romských osadám na Slovensku. Téměř čtyři tisíce jarovnických Romů žila v neúnosných sociálních podmínkách, většina z nich byla bez práce a negramotná. Romská osada u Jarovnice je v údolí řeky Malá Svinka. Přibližně dva tisíce Slováků bydlí ve vesnici nad údolím, díky čemuž se jich záplavy nedotkly. Jarovničtí Slováci Romům vyčítali lenost a nezájem na odstraňování následků povodní. Romové se do údolí řeky Mala Svinka, kde voda smetla jejich obydlí, vrátit nechtějí. Pro jarovnického starostu vyvstává problém, kam s nimi. Jarovničtí Slováci Romy v těsném sousedství nechtějí, a tak není kde začít se stavbou nových obydlí pro Romy bez přístřeší.

Analýza povodňové situace v povodí Malé Svinky

V této části povodí horského masívu se koncentrují extrémně silné lijáky hlavně v letním období. Intenzita srážek 20. července 1998 sice byla velká, ale v tomto povodí očekávaná. Její velikost se běžně používá při modelování v projekční praxi. Jak to, že došlo k takovéto neočekávané povodni?

Příčinou tohoto stavu je vysoké zastoupení zprůmyslněné polnohospodářské krajiny v povodí s vysokým stupněm plošné vodní eroze. Souvislý pás lesních ekosystémů je jen v horní části povodí (v povodí Malé Svinky asi 75% převážně v horském masivu Bachureň a Braniska) obklopený zprůmyslněnou vysušenou zemědělskou krajinou. Navíc se zde vyskytují flyšové horniny.


Povodně na východním Slovensku v roce 2005

Povodňová situace na východním Slovensku v červnu 2005 (9. 6. – 13. 6. 2005)

  Povětrnostní situace: Srážková situace   Hydrologická situace:

Povodňová situace na východním Slovensku v srpnu 2005 (14. – 18. 8. 2005 )

Povětrnostní situace:   Srážková situace:   Hydrologická situace:

Jarní povodeň 2006 na východním Slovensku

Povětrnostní situace:
Srážky
Hydrologická situace:  

Protipovodňová ochrana (návrh z dubna 2004) pro řeky Hornád, Bodrog a Poprad:

Povodňová situace v lednu a únoru 2007

Povětrnostní situace



   Obr. 3 - 6: Grafické zobrazení celkové povětrnostní situace ve dnech 12. ledna, 23. ledna, 28. ledna a 13. února 2007


Srážková situace:


                Obr. 7: Měsíční úhrn v lednu 2007                                                     Obr. 8: Měsíční úhrn srážek ledna 2007 v % normálu

Hydrologická situace:

Podklady pro seminář

Diskuzní otázky:

  1. Jak ovlivnily povodně z roku 1998 vztahy mezi Romy a ostatními obyvateli osady Jarovnice
  2. Co bylo příčinou povodní v povodí řeky Svinky?
  3. Které mají nejnižší a které nejvyšší hydrologickou účinnost?
  4. Které faktory mají vliv na intercepci srážek v lese? Jaká opatření byste doporučili v oblastech s nízkou hydrologickou účinností hornin?
  5. Stručně charakterizujte povodeň jarní z r. 2006. Které faktory měly vliv na její průběh?

Doporučená literatura:

Brázdil, R. a kol.: Historické a současné povodně v České republice. Brno, Masarykova univerzita; Praha, Český hydrometeorologický ústav, 2005Gallo, V. (ed.): Povodne roku 1974 v povodí Bodrogu. Východoslovenské vydavateľstvo, Košice, 1976
Grešková, A.: Identifikácia rizikových oblastí a rizikových faktorov vzniku povodní v malých povodiach. Geograf. čas., 53, 2001, 3, s. 247 - 268
Grešková, A.: Prívalové povodne na území SR v období 1997 - 2002. Životné prostredie 37, 2003, 4, s. 214 - 216
Horváthová., B.: Povodeň to nie je len veľká voda. VEDA, Bratislava, 2003
Hlavčová, K., Szolgay, J., Parajka, J., Čunderlík, J.: Modelovanie vplyvu zmeny klímy na režim odtoku v regióne stredného Slovenska. In: NKP SR, 9, MŽP SR, SHMÚ, Bratislava, 2000, s. 15 - 38

Odkazy na další zdroje


Návrat na hlavní stránku

Nahoru