wz

Případová studie - Vodní dílo Gabčíkovo


Návrat na hlavní stránku

Obsah

  1. Historie výstavby
  2. Varianta C - náhradní řešení VD Gabčíkovo
  3. Význam stavby
  4. Spor mezi Maďarskem a Slovenskou republikou
  5. Přehled parametrů vodní elektrárny Gabčíkovo
  6. Podklady pro seminář
  7. Odkazy na další zdroje
Zpracováno na základě podkladů Kateřiny Maršálkové a Pavly Oklešťkové, studentek navazujícího magisterského studia oboru Učitelství geografie a kartografie pro střední školy.


Obr.  1: Vodní dílo Gabčíkovo

Historie výstavby

Vodní dílo Gabčíkovo, původně projektované a stavěné jako součást soustavy vodních děl (SVD) Gabčíkovo – Nagymaros, leží na Dunaji jižně od Bratislavy. Jedná se o největší vodní dílo (VD) na Slovensku.

Stavba se začala realizovat podle tzv. „Společného smluveného projektu“, který byl vypracován oběmi stranami – Maďarskem a Československem – v roce 1976 a byl technickým podkladem k vytvoření mezinárodní smlouvy v roce 1977. Maďarská strana na jeho podkladě vypracovala vykonávací projekty. Na československé straně byl „Společný smluvený projekt“ základem pro vypracování úvodního projektu. Ten už obsahoval tzv. národní investice, úpravy, které nebyly předmětem společné investice. Jen objekty dohodnuté jako společné investice byly podkladem pro určení prací a jejich finanční dělbu v poměru 1:1. I když větší část díla byla plánována na slovenském území, musela maďarská strana pro zachování dělby nákladů budovat i část objektů vodního díla Gabčíkovo ležících na slovenské straně.

Avšak Maďarská republika v roce 1989, v době kdy bylo vodní dílo na slovenské straně z 90% hotové, nejdříve pozastavila práce a nakonec v roce 1992 se pokusila vypovědět smlouvu. Československo ve snaze zachránit investice a zabránit rozsáhlým ekonomickým a environmentálním škodám, přistoupilo k alternativnímu řešení. Slovenská strana tedy dokončila práce na své straně a část vodního díla ležícího na území Maďarska nahradila variantou, která umožnila aktivaci VD Gabčíkovo na území Slovenska. Toto řešení dostalo název „Uvedení vodního díla Gabčíkovo do provozu dočasným řešením“, většinou je známo pod názvem „Varianta C“.

Varianta C – náhradní řešení vodního díla Gabčíkovo

Po odstoupení Maďarska od původního projektu vypracovalo Slovensko následné varianty řešení, přičemž se po nelehkém zvažovaní rozhodlo pro variantu C.

Varianty řešení:

 
Varianta C zvítězila mezi celkem 7 navrhovanými alternativami. Od původního plánu se liší tím, že obsahuje řešení vzdutí vody a její odklon do derivace výstavbou objektů ležících jen na území Slovenské republiky. Z původní verze VD Gabčíkovo se využívá bez dalších úprav:

Úpravy podle „Varianty C“ začínají vybudováním 850 m dlouhé první části hráze nádrže navázané na původní pravostrannou hráz nádrže Hrušov zhruba u obce Čunovo, před státní hranicí s Maďarskou republikou. Na první část této Pravostranné hráze nádrže na pravém břehu Dunaje navazuje Odběrný objekt do Mosonského ramena. Druhá část této hráze (dlouhá 145 m) je spojnicí mezí odběrným objektem a hatí v inundaci. Na tuto hať navazuje Vodní elektrárna při hati o výkonu 22,4 MW, s průtokem 400 m3/s, která je už součástí Trojpólové hatě a pomocné plavební komory. Mezi touto hatí a Hatí na obtoku je těleso násypu Přehrazení koryta Dunaje s integrovaným areálem vodních sportů. Na Hať obtoku navazuje Pravostranná hráz nádrže na levém břehu Dunaje, která uzavírá změnu původního řešení nádrže Hrušov napojením na spojovací hráz. Tedy podle této varianty se mění pouze řešení pravé strany nádrže Hrušov.

V cenových relacích z roku 1993 je uváděná alternativa nákladem asi 6 mld. SK. V tomto jsou obsaženy i náklady na:

Vodní dílo je v provozu od roku 1992. Elektrárna je sestavena ze čtyř dvojbloků, ve kterých je instalováno 8 hydroagregátů. Ty jsou tvořeny vertikálními kaplanovými turbínami a výkon každého hydroagregátu je 90 MW. Ze šesti agregátů je výkon vedený přes zapouzdřenou rozvodnu 400 kV, z které jsou vývody tažené do Bratislavy (Petrželka), ale i do Maďarska. V Gabčíkově je v provozu všech osm turbín průměrně 2 měsíce v roce.

Elektrárna Gabčíkovo

Slovenský stupeň elektrárny Gabčíkovo tvoří dva hlavní objekty:
Úlohou vodní elektrárny Gabčíkovo je :

Význam stavby

Účelem vodního díla je především ochrana před povodněmi, které na přilehlém území Dunaje způsobily mnohokrát katastrofální záplavy. Dále vodní dílo zabezpečuje plynulou celoroční plavbu, poskytuje energii v množství asi 8% roční spotřeby Slovenské republiky, stabilizuje koryto Dunaje a vytvořilo podmínky pro ochranu vnitrozemské delty Dunaje i možnosti pro rekreační rozvoj v přilehlém území. V letním období se nádrž využívá k vyhlídkovým plavbám na lodi.

Výsledky přinesl i rozsáhlý monitoring přilehlého území. V žádné ze zjišťovaných skutečností se environmentální parametry nezhoršily, dokonce kvalita zásob pitné vody se zlepšuje. Několika ramenná soustava potřebuje každoročně v určitém období zvýšené hladiny průtoků, proto byl u obce Dobrohošť vybudován nápustný objekt do ramenné soustavy, který umožňuje realizovat simulované záplavy v době, kdy je to podle odborníků z Ministerstva životního prostředí Slovenské republiky optimální. 

Pod Bratislavou protéká Dunaj inundačním územím mezi Šamorínem a Györem, na severu ohraničeným Malým Dunajem. Prostor mezi oběma Dunaji je Žitný ostrov. Řeka však se zarývá do hřbetu statisíciletého kuželu nánosů z Alp, jehož šířka je celkem až 58 km. V jeho prostoru se trvale nános přemísťoval a vytvářel tak vodou protkanou deltu a dunajskou nivu. Okraje kuželu jsou až o 25 m níže, než břehy toku Dunaje. Jeho dno  je všude nad nivou – dá se říci, že o 3,5 až 5,5 m. Minimální hloubka vody  bývala od 1 m výše, i když pro lodní dopravu má být nejméně 2,5 m. Nánosový kužel tuto vodu propouští do stran.

Celé ohrožované území začíná skalním prahem pod Bratislavou v 1800 až  1810 km řeky, odkud se spád velmi snižuje a příčinou usazování je zpomalení toku. Přitom průběžně dochází střídavě k  usazování a erozi břehů i dna. Kromě toho Dunaj ročně naplaví kolem 4000 t shrabků, které se průběžně musí zachytávat a odstraňovat před elektrárnou u Gabčíkova, aby nedošlo k poškození turbín.

Proti vysoké vodě se lidé již ve 13. století bránili hrázemi. Proti trvalému nebezpečí zátop a pro nebezpečné důsledky eroze, i pro současnou plavbu však již pouhé hráze nestačí. Možností jsou pouze stupňovité kaskády. Kromě toho  území soustavy vodních děl Čunovo a Gabčíkovo je na seismickém území. V okolí Dunajské Stredy jsou termální vody a lázně.

V Německu a v Rakousku jich je jich nyní již 18. Na území Slovenska pak se do soustavy vodních děl na Dunaji se tedy začlenila jen soustava Čunovo-Gabčíkovo.  Toto dílo, dlouhé přes 40 km od km 1851,75 řeky do Palkovičova v 1811 km řeky sestává z částí: 
U Vojky pod Palkovičovem je přívoz umožňující přístup ke třem derivací odděleným vesnicím. Především se nepotvrdily obavy z  ekologických a ekonomických škod. Některé změny byly dokonce ke zlepšení vlivu na okolí.

Spor mezi Maďarskem a Slovenskou republikou

Spor mezi Maďarskou a Slovenskou republikou o Soustavu vodních děl Gabčíkovo - Nagymaros byl společně předložený mezinárodnímu soudnímu dvoru v Haagu.
 
Dne 25. září 1997 byl vynesen rozsudek:
Na tomto základě se smluvené strany musí dohodnout na dalších opatřeních.

Přehled parametrů vodní elektrárny Gabčíkovo

Tab. 1. Přehled základních parametrů VD Gabčíkovo (zdroj:http://www.gabcikovo.gov.sk)


Kategorie akumulační - kanálová
Výkon instalovaný [MW] 720
Tok Dunaj
Typ turbíny Kaplanova
Průtok [m3.s-1] 8x 630
Počet turboagregátů 8
Rok uvedení do provozu 1992
Průměrná roční výroba [GWh] 2200

 

Tab.2. Některá technická data vodního díla Gabčíkovo (zdroj:http://www.gabcikovo.gov.sk)

Zdrž Hrušov zadržuje objem vody
196 mil m3
Délka přívodního kanálu ke Gabčíkovu
17 km
Šířka přívodního kanálu
267 – 737 m
Hloubka kanálu
7,3 – 14,3 m
Samotné dílo Gabčíkovo má průtok
5 088 m3/s
Instalovaný výkon
720 MW  (8 x 90 MW)
Vertikální Kaplanovy turbíny ČKD Blansko
8 ks
Spád
12,88 – 24,20 m
Průtok
636 – 413 m3/s
Průběžné otáčky
191 ot/min.
Jmenovité otáčky
68,2 ot/min.
Průměr oběžného kola turbíny
9,3 m
Počet regulovatelných oběžných lopatek
4
Hmotnost oběžného kola turbíny
223,1 t
Celková hmotnost turbíny
1 225,5 t
Třífázový alternátor Škoda Plzeň
8 ks
Činný výkon
90 MW
Jmenovité napětí
15,75 kV
Jmenovitý proud
3 666 A
Jmenovité otáčky
68,2 ot/min.
Průběžné otáčky
190 ot/min.
Hmotnost statoru
358,4 t
Hmotnost rotoru
395 t

Komplex Čunovo udržuje potřebnou hladinu spádu pro Gabčíkovo a současně přepouští spolu s částí díla Dobrohošť a Mošov smluvní objem vody do starého koryta. Obsahuje  plavební komory, zajišťuje hlubokovodní mezinárodní říční plavební cestu a současně obsahuje další průtočné vodní elektrárny.

 Tab. 3. Instalovaný výkon jednotlivých částí VD Gabčíkovo (zdroj:http://www.gabcikovo.gov.sk)

Čunovo

24,1 MW

Malá vodní elektrárna Mošov

1,2  MW

Dobrohošť

2,2 MW

 
Projektovaná produkce energie původního díla Gabčíkovo-Nagymáros:

Současná průměrná produkce komplexu Gabčíkovo:

Podklady pro seminář

Diskuzní otázky:

  1. Uveďte důvody k výstavbě soustavy vodních děl Gabčíkovo-Nagymaros.
  2. Kdy a proč došlo k odstoupení maďarské strany od projektu?
  3. Jak zareagovala slovenská strana na změnu situace?
  4. Kolik energie vyrábí vodní elektrárna Gabčíkovo a které oblasti jsou touto energií zásobovány?
  5. Jaké jsou environmentální dopady výstavby VD Gabčíkovo?

Doporučená literatura:

Lejon, E.: Gabčíkovo-Nagymaros, staré a nové hriechy. H&H - knihy do rodinnej knižnice, Bratislava 1994

Odkazy na další zdroje

Další odkazy:

Návrat na hlavní stránku

Nahoru