Případová studie - Vodní dílo Gabčíkovo

Návrat na hlavní stránku

Obsah

Historie výstavby
Varianta C - náhradní řešení VD Gabčíkovo
Význam stavby
Spor mezi Maďarskem a Slovenskou republikou
Přehled parametrů vodní elektrárny Gabčíkovo
Podklady pro seminář
Odkazy na další zdroje

Zpracováno na základě podkladů Kateřiny Maršálkové a Pavly Oklešťkové, studentek navazujícího magisterského studia oboru Učitelství geografie a kartografie pro střední školy.

Obr. 1: Vodní dílo Gabčíkovo

Historie výstavby

Vodní dílo Gabčíkovo, původně projektované a stavěné jako součást soustavy vodních děl (SVD) Gabčíkovo – Nagymaros, leží na Dunaji jižně od Bratislavy. Jedná se o největší vodní dílo (VD) na Slovensku.

Stavba se začala realizovat podle tzv. „Společného smluveného projektu“, který byl vypracován oběmi stranami – Maďarskem a Československem – v roce 1976 a byl technickým podkladem k vytvoření mezinárodní smlouvy v roce 1977. Maďarská strana na jeho podkladě vypracovala vykonávací projekty. Na československé straně byl „Společný smluvený projekt“ základem pro vypracování úvodního projektu. Ten už obsahoval tzv. národní investice, úpravy, které nebyly předmětem společné investice. Jen objekty dohodnuté jako společné investice byly podkladem pro určení prací a jejich finanční dělbu v poměru 1:1. I když větší část díla byla plánována na slovenském území, musela maďarská strana pro zachování dělby nákladů budovat i část objektů vodního díla Gabčíkovo ležících na slovenské straně.

Avšak Maďarská republika v roce 1989, v době kdy bylo vodní dílo na slovenské straně z 90% hotové, nejdříve pozastavila práce a nakonec v roce 1992 se pokusila vypovědět smlouvu. Československo ve snaze zachránit investice a zabránit rozsáhlým ekonomickým a environmentálním škodám, přistoupilo k alternativnímu řešení. Slovenská strana tedy dokončila práce na své straně a část vodního díla ležícího na území Maďarska nahradila variantou, která umožnila aktivaci VD Gabčíkovo na území Slovenska. Toto řešení dostalo název „Uvedení vodního díla Gabčíkovo do provozu dočasným řešením“, většinou je známo pod názvem „Varianta C“.

Varianta C – náhradní řešení vodního díla Gabčíkovo

Po odstoupení Maďarska od původního projektu vypracovalo Slovensko následné varianty řešení, přičemž se po nelehkém zvažovaní rozhodlo pro variantu C.

Varianty řešení:

A - Dokončení soustavy vodních děl na Dunaji Gabčíkovo - Nagymaros (SVD G-N) podle původního projektu
B - Dokončení VD Gabčíkovo podle původního projektu bez vodního díla Nagymaros a jeho provoz v průtokovém režimu
C - Náhradní řešení VD Gabčíkovo
D - Dokončení VD Gabčíkovo bez výstavby zdrže Hrušov a bez VD Nagymaros, jen s ohrazením koryta Dunaje v úseku Bratislava – Dunakiliti a s instalací turbín v hati Dunakiliti.
E - Využívaní derivačního kanálu VD Gabčíkovo pouze pro plavební účely a jako ochranu před povodněmi
F - Zastavení veškerých prací na SVD Gabčíkovo – Nagymaros a zakonzervování celého díla
G - Postupná demontáž VD Gabčíkovo a rekultivace krajiny do původního stavu

Varianta C zvítězila mezi celkem 7 navrhovanými alternativami. Od původního plánu se liší tím, že obsahuje řešení vzdutí vody a její odklon do derivace výstavbou objektů ležících jen na území Slovenské republiky. Z původní verze VD Gabčíkovo se využívá bez dalších úprav:

pravostranná hráz nádrže po začátek její trasy podle „Varianty C“,
spojovací hráz, levostranná hráz nádrže Hrušov,
přívodní kanál, stupeň Gabčíkovo
odpadový kanál.

Úpravy podle „Varianty C“ začínají vybudováním 850 m dlouhé první části hráze nádrže navázané na původní pravostrannou hráz nádrže Hrušov zhruba u obce Čunovo, před státní hranicí s Maďarskou republikou. Na první část této Pravostranné hráze nádrže na pravém břehu Dunaje navazuje Odběrný objekt do Mosonského ramena. Druhá část této hráze (dlouhá 145 m) je spojnicí mezí odběrným objektem a hatí v inundaci. Na tuto hať navazuje Vodní elektrárna při hati o výkonu 22,4 MW, s průtokem 400 m³/s, která je už součástí Trojpólové hatě a pomocné plavební komory. Mezi touto hatí a Hatí na obtoku je těleso násypu Přehrazení koryta Dunaje s integrovaným areálem vodních sportů. Na Hať obtoku navazuje Pravostranná hráz nádrže na levém břehu Dunaje, která uzavírá změnu původního řešení nádrže Hrušov napojením na spojovací hráz. Tedy podle této varianty se mění pouze řešení pravé strany nádrže Hrušov.

V cenových relacích z roku 1993 je uváděná alternativa nákladem asi 6 mld. SK. V tomto jsou obsaženy i náklady na:

práce, které bylo potřeba dokončit za maďarskou stranu
doplňující protipovodňová opatření
úpravy v záplavovém území Dunaje

Vodní dílo je v provozu od roku 1992. Elektrárna je sestavena ze čtyř dvojbloků, ve kterých je instalováno 8 hydroagregátů. Ty jsou tvořeny vertikálními kaplanovými turbínami a výkon každého hydroagregátu je 90 MW. Ze šesti agregátů je výkon vedený přes zapouzdřenou rozvodnu 400 kV, z které jsou vývody tažené do Bratislavy (Petrželka), ale i do Maďarska. V Gabčíkově je v provozu všech osm turbín průměrně 2 měsíce v roce.

Elektrárna Gabčíkovo

Slovenský stupeň elektrárny Gabčíkovo tvoří dva hlavní objekty:

Plavební komory (součást mezinárodní plavební cesty Rýn – Mohan – Dunaj)
Vodní elektrárna

Úlohou vodní elektrárny Gabčíkovo je :

pomocí dvou plavebních komor přepravovat lodě a lodní soupravy přes výškový rozdíl hladin v přiváděcím kanálu až 23,6 m
využívat na stupni vytvořený spád na výrobu elektrické energie
při povodňových průtocích se účastnit na jejich bezpečném odvádění

Význam stavby

Účelem vodního díla je především ochrana před povodněmi, které na přilehlém území Dunaje způsobily mnohokrát katastrofální záplavy. Dále vodní dílo zabezpečuje plynulou celoroční plavbu, poskytuje energii v množství asi 8% roční spotřeby Slovenské republiky, stabilizuje koryto Dunaje a vytvořilo podmínky pro ochranu vnitrozemské delty Dunaje i možnosti pro rekreační rozvoj v přilehlém území. V letním období se nádrž využívá k vyhlídkovým plavbám na lodi.

Výsledky přinesl i rozsáhlý monitoring přilehlého území. V žádné ze zjišťovaných skutečností se environmentální parametry nezhoršily, dokonce kvalita zásob pitné vody se zlepšuje. Několika ramenná soustava potřebuje každoročně v určitém období zvýšené hladiny průtoků, proto byl u obce Dobrohošť vybudován nápustný objekt do ramenné soustavy, který umožňuje realizovat simulované záplavy v době, kdy je to podle odborníků z Ministerstva životního prostředí Slovenské republiky optimální.

Pod Bratislavou protéká Dunaj inundačním územím mezi Šamorínem a Györem, na severu ohraničeným Malým Dunajem. Prostor mezi oběma Dunaji je Žitný ostrov. Řeka však se zarývá do hřbetu statisíciletého kuželu nánosů z Alp, jehož šířka je celkem až 58 km. V jeho prostoru se trvale nános přemísťoval a vytvářel tak vodou protkanou deltu a dunajskou nivu. Okraje kuželu jsou až o 25 m níže, než břehy toku Dunaje. Jeho dno je všude nad nivou – dá se říci, že o 3,5 až 5,5 m. Minimální hloubka vody bývala od 1 m výše, i když pro lodní dopravu má být nejméně 2,5 m. Nánosový kužel tuto vodu propouští do stran.

Celé ohrožované území začíná skalním prahem pod Bratislavou v 1800 až 1810 km řeky, odkud se spád velmi snižuje a příčinou usazování je zpomalení toku. Přitom průběžně dochází střídavě k usazování a erozi břehů i dna. Kromě toho Dunaj ročně naplaví kolem 4000 t shrabků, které se průběžně musí zachytávat a odstraňovat před elektrárnou u Gabčíkova, aby nedošlo k poškození turbín.

Proti vysoké vodě se lidé již ve 13. století bránili hrázemi. Proti trvalému nebezpečí zátop a pro nebezpečné důsledky eroze, i pro současnou plavbu však již pouhé hráze nestačí. Možností jsou pouze stupňovité kaskády. Kromě toho území soustavy vodních děl Čunovo a Gabčíkovo je na seismickém území. V okolí Dunajské Stredy jsou termální vody a lázně.

V Německu a v Rakousku jich je jich nyní již 18. Na území Slovenska pak se do soustavy vodních děl na Dunaji se tedy začlenila jen soustava Čunovo-Gabčíkovo. Toto dílo, dlouhé přes 40 km od km 1851,75 řeky do Palkovičova v 1811 km řeky sestává z částí:

hať od Čunova do Dunakiliti (řkm 1843),
zdrž Hrušov – Dunakiliti pro zajištění vody pro elektrárnu po dobu výstavby: 7 polí, šířka 24 m, vzdutí vody 10,5 m, hladina na kótě 131,10 m (Balt) oboustranně ohrazená
přímý derivační kanál dlouhý 17 km, přivádějící vodu do elektrárny a do plavební komory,
vodní dílo Gabčíkovo s elektrárnou, plavebními komorami aj.,
regulace ve starém korytě v úseku derivace,
prohloubení koryta pod Palkovičovem
přímý odpadový kanál pod elektrárnou je 14-18 m hluboký a 8,2 km dlouhý. Jím končí celé dílo na slovenské straně v 1811 km řeky

U Vojky pod Palkovičovem je přívoz umožňující přístup ke třem derivací odděleným vesnicím. Především se nepotvrdily obavy z ekologických a ekonomických škod. Některé změny byly dokonce ke zlepšení vlivu na okolí.

Spor mezi Maďarskem a Slovenskou republikou

Spor mezi Maďarskou a Slovenskou republikou o Soustavu vodních děl Gabčíkovo - Nagymaros byl společně předložený mezinárodnímu soudnímu dvoru v Haagu.

Dne 25. září 1997 byl vynesen rozsudek:

Maďarsko nebylo oprávněné v roku 1989 pozastavit a pak opustit jemu přidělené práce na vodním díle, jak stanovovala smlouva podepsaná v roce 1977 mezi Maďarskem a Československem
Československo bylo oprávněné v listopadu 1991 začít přípravu alternativního dočasného řešení (nazvaného Varianta C), ale ne uvést ho do provozu v říjnu 1992 jako jednostranné opatření
maďarská notifikace skončení smlouvy z roku 1977, vrácení přidružených nástrojů ze dne 19. května 1992 je právně neukončila (v důsledku toho jsou stále platné a určující pro vztahy mezi stranami)
Slovensko, jako následník Československa se stalo stranou ve Smlouvě 1977

Na tomto základě se smluvené strany musí dohodnout na dalších opatřeních.

Přehled parametrů vodní elektrárny Gabčíkovo

Tab. 1. Přehled základních parametrů VD Gabčíkovo (zdroj:http://www.gabcikovo.gov.sk)

Kategorie	akumulační - kanálová
Výkon instalovaný [MW]	720
Tok	Dunaj
Typ turbíny	Kaplanova
Průtok [m³.s^-1]	8x 630
Počet turboagregátů	8
Rok uvedení do provozu	1992
Průměrná roční výroba [GWh]	2200

Tab.2. Některá technická data vodního díla Gabčíkovo (zdroj:http://www.gabcikovo.gov.sk)

Zdrž Hrušov zadržuje objem vody	196 mil m³
Délka přívodního kanálu ke Gabčíkovu	17 km
Šířka přívodního kanálu	267 – 737 m
Hloubka kanálu	7,3 – 14,3 m
Samotné dílo Gabčíkovo má průtok	5 088 m³/s
Instalovaný výkon	720 MW (8 x 90 MW)
Vertikální Kaplanovy turbíny ČKD Blansko	8 ks
Spád	12,88 – 24,20 m
Průtok	636 – 413 m³/s
Průběžné otáčky	191 ot/min.
Jmenovité otáčky	68,2 ot/min.
Průměr oběžného kola turbíny	9,3 m
Počet regulovatelných oběžných lopatek	4
Hmotnost oběžného kola turbíny	223,1 t
Celková hmotnost turbíny	1 225,5 t
Třífázový alternátor Škoda Plzeň	8 ks
Činný výkon	90 MW
Jmenovité napětí	15,75 kV
Jmenovitý proud	3 666 A
Jmenovité otáčky	68,2 ot/min.
Průběžné otáčky	190 ot/min.
Hmotnost statoru	358,4 t
Hmotnost rotoru	395 t

Komplex Čunovo udržuje potřebnou hladinu spádu pro Gabčíkovo a současně přepouští spolu s částí díla Dobrohošť a Mošov smluvní objem vody do starého koryta. Obsahuje plavební komory, zajišťuje hlubokovodní mezinárodní říční plavební cestu a současně obsahuje další průtočné vodní elektrárny.

Tab. 3. Instalovaný výkon jednotlivých částí VD Gabčíkovo (zdroj:http://www.gabcikovo.gov.sk)

Čunovo	24,1 MW
Malá vodní elektrárna Mošov	1,2 MW
Dobrohošť	2,2 MW

Projektovaná produkce energie původního díla Gabčíkovo-Nagymáros:

766 GWh/rok

Současná průměrná produkce komplexu Gabčíkovo:

429 GWh/rok

Podklady pro seminář

Diskuzní otázky:

Uveďte důvody k výstavbě soustavy vodních děl Gabčíkovo-Nagymaros.
Kdy a proč došlo k odstoupení maďarské strany od projektu?
Jak zareagovala slovenská strana na změnu situace?
Kolik energie vyrábí vodní elektrárna Gabčíkovo a které oblasti jsou touto energií zásobovány?
Jaké jsou environmentální dopady výstavby VD Gabčíkovo?

Doporučená literatura:

Lejon, E.: Gabčíkovo-Nagymaros, staré a nové hriechy. H&H - knihy do rodinnej knižnice, Bratislava 1994

Odkazy na další zdroje

Oficiální stránky Slovenské republiky k VD Gabčíkovo

Další odkazy:

http://www.bosnagymaros.hu/ (maďarská i anglická verze)
http://dnes.atlas.sk/ekonomika/138783/gabcikovo-vyraba-elektrinu-uz-patnast-rokov (novinové zprávy)
http://mesto.sk/prispevky_velke/samorin/vodnedielogabcikov1038938004.phtml (příspěvek o VD Gabčíkovo)

Návrat na hlavní stránku

Nahoru