wz

Námořní doprava


Návrat na hlavní stránku

Obsah

  1. Úvod
  2. Námořní plavidla
  3. Námořní přístavy a průplavy
  4. Hlavní přepravní trasy
  5. Studijní materiály
  6. Kontrolní otázky
  7. Doporučená studijní literatura
  8. Odkazy na další zdroje

Úvod

Námořní doprava tvoří spolu s dopravou leteckou jediná dvě odvětví dopravy zajišťující mezikontinentální přepravu nákladů a osob. Námořní doprava patří mezi mezi nejstarší druhy dopravy. Od pobřeží na světové oceány však vyšla až v období velkých geografických objevů. Přechod od plachetnic k parníkům se uskutečnil v poslední čtvrtině 19. století (roku 1871 činila úhrnná prostornost parníků 2,4 mil. BRT, plachetnic 15,3 mil. BRT, roku 1901 - analogicky - 13,9 mil. BRT a 8,2 mil. BRT).
Ve světovém dopravním systému se obchodní loďstvo nejdříve uplatňovalo v přepravě hromadných substrátů, ale s využíváním kontejnerizace dochází k dopravě i jiných nákladů na velké vzdálenosti. Využívání kontejnerů zkracuje nakládku a vykládku, několikanásobně zvyšuje produktivitu práce, snižuje náklady, chrání zboží před poškozením.
Ve státech přímořských a ostrovních je důležitá i pobřežní plavba (kabotáž), uskutečňující se na kratší vzdálenosti. V důsledku  stále se  prohlubující mezinárodní dělby práce a mezinárodní směny se mezikontinentální doprava  rozvíjí rychleji než kabotážní.
 

Námořní plavidla

Rozvoj námořní dopravy je provázen neustále proměnou světového obchodního loďstva, tj. počtem lodí a jeho tonáží. Jednak dochází k vyřazení námořních lodí vzhledem ke stáří, odstavení, havariím, naopak jsou zprovozňovány lodě nové s lepšími technickými parametry.

Základní členění námořních plavidel

a) podle účelu:
b) podle způsobu plavby:
c) podle způsobu (zdroje) pohonu:
d) podle nasazení:
Obchodní lodě lze rozdělit na:

Na světové tonáži se podílejí zhruba 40 % tankery na přepravu ropy, cca 30 % lodě pro rudy a sypké substráty (tzv. rudovce), narůstá podíl kontejnerových lodí přepravujících zboží ve speciálních kovových obalech - kontejnerech.  V nákladní dopravě se uplatňují i lodi na přepravu uhlí, bauxitu, síry, surového latexu, zkapalněného plynu, ale i automobilů aj. Specializace lodního parku zlevňuje námořní dopravu, moderní způsob pohonu zvyšuje rychlost lodí, rostoucí tonáž zvyšuje hospodárnost provozu a snižuje přepravní náklady, ale na druhé straně vyvolává řadu i technických problémů (potřeba specializovaných přístavů, nemožnost plavby průplavy a některými průlivy apod.).

Jednotky a technické údaje používané v námořní dopravě

Námořní přístavy a průplavy

Přístavy hrají velmi důležitou úlohu nejen ve světové námořní dopravě, ale v celém světovém dopravním systému. Převážná část jich vznikla v příhodných zátokách nebo estuárech řek; přírodní podmínky však byly často dodatečně upraveny. Námořní přístavy lze členit podle různých hledisek:

      a) podle polohy:
       b) podle účelu:                                                   
     c) podle kvality, kterou ovlivňuje: Nejdůležitější hledisko pro členění přístavů, je hledisko ekonomické, podle něhož rozeznáváme:
  1. přístavy dovozní, v jejichž obratu nákladů převažuje vykládka nad nakládkou (většina přístavů ekonomicky vyspělých států),

  2. přístavy vývozní, v jejichž obratu nákladů převažuje nakládka nad vykládkou (většina přístavů rozvojových zemí, ale i některé přístavy hospodářsky vyspělých zemí, specializované na vývoz určitého substrátu).  

Výše obratu přístavů a jeho struktura jsou úměrné charakteru a struktuře hospodářství v jeho zázemí. Některé dovozní přístavy jsou specializovány na vykládku hromadných substrátů, největší světové přístavy se skládají z areálů specializovaných pro příjem jednotlivých substrátů a kontejnerů (např. největší evropský přístav Rotterdam/Europort).

Speciální přístavy 

  1. vývozní
     2. dovozní terminály v Evropě

Světové přístavy (roční obrat větší než 50 mil. tun)

Ve světě je cca 10 000 přístavů, z tohoto počtu provozuje mezinárodní přepravu cca 2 200. Z hlediska ekonomické důležitosti je rozhodující obrat zboží v přístavech. Obrat nad 100 mil. tun  má jen zhruba 10 přístavů, obrat nad 50 mil. tun má cca 30 přístavů. Jen asi 20 přístavů má takové technické parametry, že zde mohou přijmout lodě o DWT 150 tis. a více.

Světové přístavy:

1. přístavy západní Evropy (cca 30 % světového obratu nákladů)

2. přístavy Severní Ameriky (cca 25 %  obratu)                                                                  3. přístavy  Asie (cca 25 % obratu) 4. další světové přístavy

Mořské průplavy

Významnou součásti námořních tras jsou mořské průplavy, jejichž vybudováním se podstatně zkrátily některé trasy. Nejvýznamnější jsou Suezský  (délka 161 km), Panamský (82 km) a Kielský (99 km). V Rusku mohou námořní lodi používat průplavy Bělomořsko - baltský (227 km) a Volžsko - donský (101 km).
Námořní dopravě slouží i některé vodní vnitrozemské cesty - dolní a případně i střední toky velkých řek. V západní Evropě je to především Rýn, splavný pro námořní lodě až do Kolína n. Rýnem (360 km); Manchesterský průplav (Liverpool - Manchester, 57 km) a dolní toky Seiny a Temže. Ve východní Evropě a v Rusku z řek dostupných pro námořní lodě jsou nejdůležitější dolní toky Dunaje, Něvy a Volhy, v asijské části Ruska pak Obu a Jeniseje. V Severní Americe mají největší význam řeka sv. Vavřince
(více než 1 000 km až po jezero Ontario), Hudson, dolní Mississippi atd.; v Jižní Americe Amazonka (pro oceánské lodě až po Maunas - 1 700 km); v Asii velké řeky v Číně.

Hlavní přepravní trasy a proudy

Rozmístění hlavních přepravních tras a proudů je odrazem potřeb světového hospodářství, vyvolaných zejména rozvojem výrobních sil a pokračující globalizací. Ekonomicky vyspělé státy jsou stále více závislé na dovozu nerostných surovin a zemědělských produktů ze zámořských, často značně vzdálených oblastí.

Hlavní přepravní proudy v námořní dopravě ve světě

Hlavní přepravní proudy

Z přepravovaných substrátů má největší podíl na objemu i výkonu světové námořní dopravy ropa, která se přepravuje na tazích:

Na druhém místě je železná ruda, přepravovaná na tazích Latinská Amerika západní Evropa, Latinská Amerika USA, západní Afrika západní Evropa a Austrálie Japonsko.  Na třetím místě je přeprava uhlí, hlavními tahy jsou USA  západní Evropa, Austrálie Japonsko.


Studijní materiály

Kontrolní otázky

  1. Analyzujte hlavní přepravní směry a převažující druhy zboží v námořní dopravě.
  2. Vysvětlete, jaký vliv má salinita vody na nosnost lodí.
  3. Vysvětlete pojmy BRT a DWT a jejich vzájemný vztah.
  4. Popište rozmístění hlavních přepravních tras a proudů
  5. Porovnejte výkony největších přístavů světa.

Doporučená studijní literatura

  Odkazy na další zdroje


birds

Návrat na hlavní stránku

Nahoru