Světový oceán disponuje ohromnými biologickými, minerálními a energetickými zdroji. Některých z těchto "darů moře" člověk už odedávna užívá, další představují pro lidstvo perspektivu do budoucna. Od doby, kdy se lidé přesvědčili, že mořské organismy mohou být vhodnou potravou, začali lovit ryby, korýše, měkkýše, získávali z moře řasy apod. Kromě přímé potravy jsou však dnes tyto "dary moře" zpracovávány různými průmyslovými odvětvími, využívány v medicíně, agrotechnice a jiných odvětvích. Během posledních několika desetiletí dodaly úlovky průmyslového rybolovu asi 16 % všech bílkovin obsažených ve stravě lidské populace.
Největší část mořského průmyslového rybolovu se zaměřuje na produktivní šelfové a příbřežní oblasti. Nadměrný rybolov způsobuje, že je z populací odebíráno více dospělých jedinců, než je jich přirozená míra reprodukce, což snižuje jak celkovou početnost ryb, tak i maximální úroveň dlouhodobě udržitelného rybolovu. Intenzivní rybolov se uskutečňuje sice jen v jedné čtvrtině Světového oceánu, ale i tak např. v roce 1990 poklesl celkový světový úlovek obchodního rybolovu o více než 4 mil. tun. Byl to první významný pád světového úlovku ryb od roku 1972. Existuje množství důkazů o přelovení a dokonce i o zhroucení rybolovu, přes 30% všech rybích populací je silně zdecimováno a dalších minimálně 40 % je lovena na hranici možnosti.
Podíl mořských ekosystémů na světovém úlovku průmyslového rybolovu| mimotropická
šelfová
moře |
35,6 % |
| tropická
šelfová moře |
21,0
% |
| oblasti
výstupných proudů |
20,9
% |
| příbřežní
zóny a korálové ekosystémy |
18,7% |
| otevřený
oceán |
3,8 % |
| 1
- tuňák obecný |
2
- tuňák křídlatý |
3-
sleď obecný |
4
- treska obecná |
5 - treska skvrnitá |
| 6
- makrela |
7
- losos |
8
- platýz |
9
- sardel ančovička |
10
- sardinka |
Mezi
ulovenými
rybami jsou v popředí sledi a ančovičky, dále
tresky, makrely, tuňáci.
Velkým problémem jsou tzv.
vedlejší úlovky, což jsou
všechny mořské
organismy, které jsou uloveny rybáři
neplánovaně během lovu některého
ekonomicky významného druhu, a obvykle nejsou
využity (zhruba 25 %
veškerého úlovku, cca 25 mil. tun
ročně). Vedlejší úlovky
zahrnují
nejen ryby, ale i ptáky, mořské želvy, žraloky i
delfíny.
Důležité
místo
mezi živými zdroji oceánu
zaujímají kromě ryb i
mořští savci, především
pak kytovci. Jejich výlov probíhal
odedávna a již na konci 19. století
nabyl průmyslových rozměrů. V 60. letech 20.
století tento lov dosáhl
maximálních rozměrů (asi 65 tisíc kusů
ročně o celkové hmotnosti 2,5 -
3 mil. tun). To vedlo k prudkému poklesu
početního stavu velryb.
Mezinárodní velrybářská
komise (IWC), založená 1946, aby regulovala lov
velryb a velkých savců, vydala v roce 1986 zákaz
komerčního lovu
velryb. Tento zákaz však
obcházejí Japonsko a
Island, komerční
lov provozuje i Norsko.
| 1 - sleď obecný | 2 - šprot obecný | 3 - úhoř říční | 4 - treska obecná |
| 5 - treska skvrnitá | 6 - treska bezvousá | 7 - okouník | 8 - platýz černý |
| 9 - platýz obecný | 10 - platýz bradavičatý | 11 - makrela | 12 - tuňák obecný |
| 1995 |
2000 |
%
podíl |
|
| Čína |
11,0 |
14,8 |
17,2 |
| Peru |
8,9 |
10,6 |
12,3 |
| Japonsko | 5,9 |
4,9 |
5,7 |
| USA | 5,2 |
4,7 |
5,5 |
| Chile | 7,4 |
4,3 |
5,0 |
| Indonésie | 2,7 |
3,8 |
4,4 |
| Indie | 2,7 |
2,8 |
3,3 |
| Thajsko |
2,8 |
2,7 |
3,1 |
| Norsko |
2,5 |
2,7 |
3,1 |
| Svět |
84,7 |
86,0 |
100,0 |
