wz

Úvod do geografie Světového oceánu


Návrat na hlavní stránku

Obsah

  1. Oceánografie a její členění
  2. Dílčí disciplíny oceánografie
  3. Dějiny oceánografie
  4. Oceány a moře - jejich dělení a rozloha
  5. Studijní materiály
  6. Kontrolní otázky
  7. Doporučená studijní literatura
  8. Odkazy na další zdroje

Oceánografie a její členění

Oceánografie jako vědní disciplína se začala formovat ve druhé polovině 18. století a u jejího zrodu stáli fyzičtí geografové, kteří se zabývali rozložením a  zásobami vodstva na Zemi, fyzikálními i chemickými vlastnostmi vod a  jejich dynamikou, vlivem oceánů na podnebí,  morfologií mořského pobřeží. Vedle termínu oceánografie se vyskytují i další  - oceánologie, oceánometrie, fyzická geografie moří.
Někdy se rozlišuje dvojí  pojetí oceánografie:

V tomto širším pojetí se pak oceánografie zabývá časovým a prostorovým rozdělením fyzikálních a chemických vlastností moří (teplota salinita, hustota, vodivost, akustické a optické vlastnosti, mořský led) a jejich vlivem na mořské organismy (mořská biologie), dále studuje geologickou stavbu, složení a utváření sedimentů, teplotní a látkové poměry, dynamiku vody (mořské proudy, povrchové a vnitřní vlnění, slapové jevy).

Dílčí disciplíny oceánografie

V souladu s výše uvedeným pojetím se pak setkáváme s následujícími dílčími disciplinami oceánografie:
Třebaže jednotlivé dílčí speciální oceánografické disciplíny jsou vzájemně propojeny a tvoří jednotu, tak za hlavní hlavní lze považovat tyto součásti oceánografie:

Dějiny oceánografie

Současný stav našeho poznání o mořích a oceánech je výsledkem mnoha tisíců námořních výprav, nesčetných hloubkových měření i analýz vody a celé řady jiných výzkumů. Lidé pravděpodobně nejdříve vnímali moře jako zdroj potravy, postupně se odvažovali i na moře na prvních lodích a vorech, které jim umožňovaly rozvíjet obchod.  Celou historii poznávání moří a oceánů lze rozdělit na  3 etapy, které se značně překrývají:
  1. poznávání nových moří, mapování pobřeží
  2. shromažďování poznatků
  3. vědecká oceánografie

Poznávání nových moří a shromažďování poznatků

Historie poznávání nových moří a mapování pobřeží je podrobně popisována v řadě vědeckých i populárních publikací. Celou tuto etapu završuje tzv. doba velkých objevů. Bartolomeo Diaz v roce 1488 obeplul Afriku, v roce 1498 doplul Vasco de Gama jako první Evropan kolem Afriky do Indie.  Kryštof Kolumbus se na své cestě pokoušel v Sargasovém moři neúspěšně změřit hloubku (neměl dostatečně dlouhou olovnici), stejně tak byly neúspěšné i pokusy v Pacifiku, o které se na své plavbě kolem světa pokoušel Fernao Magalhães.
Během většiny námořních cest docházelo ke shromažďování údajů o mořských proudech, o počasí a podnebí nad oceány, byla prováděna hloubková měření
, zjišťovány vlastnosti mořské vody, sledován život v mořích.

Vědecká oceánografie

Počátky oceánografie jako vědy se kladou do roku 1650, kdy byly publikovány doposud známé údaje o mořských proudech, vlnění a směrech větru nad oceánem a postupně zveřejňovány i údaje o proudových systémech v Atlantiku (1663), došlo i k první analýze solí mořské vody (1673). Vynález teploměru umožnil studium teplot mořské vody, došlo i na měření hloubek a odebírání vzorků ze dna.
Velké námořní výpravy mezitím směřovaly do stále neprozkoumaných oblastí vyšších zeměpisných šířek a do Pacifiku. Do dějin oceánografie se významnou měrou zapsaly např.
cesta Jamese Cooka (1768 – 1779) do jižního Tichého oceánu či Velká severní expedice Vituse Beringa, výzkumy Michaila Lomonosova v Severním ledovém oceánu, cesta Charlesa Darwina kolem světa na lodi Beagle.
Počátky mezinárodní spolupráce jsou spojeny s rozvojem lodní dopravy, kdy byla nutná znalost směru větrů a proudových systémů, výskytu mlh, množství dešťových srážek. O první syntézu útržkovitých poznatků se pokusil americký námořní důstojník
M. F. Maury, který v roce 1847 vydal mapu směru větrů a proudových systémů a postupně ji doplňoval. V roce 1854  sestrojil i batymetrickou mapu Atlantiku. Na jeho popud byla do Bruselu svolána v roce 1853 I. hydrografická konference, která položila základ mezinárodnímu vědeckému zkoumání moří a oceánů.

Oceány a moře - jejich dělení a rozloha

Světový oceán je veškerá vodní hmota na zemském povrchu s výjimkou vody v řekách a jezerech, v ledovcích a permafrostu, podzemních vod, vod vázaných v nerostech a biosféře a vodních par v atmosféře.
Při  dělení oceánů na menší celky se doporučuje respektovat přístup Mezinárodní oceánografické komise.


Rozdělení Světového oceánu

Na Zemi se vymezuje 5 oceánů: Tichý oceán, Atlantský oceán, Indický oceán, Severní ledový oceán a od roku 2000 i Jižní (ledový) oceán, který byl schválen Mezinárodní hydrografickou organizací. Rozkládá se na jižní polokouli okolo Antarktidy a je vymezen antarktickou konvergencí. Geograficky tento oceán zahrnuje části Tichého, Atlantského a Indického oceánu na jih od 50° jižní zeměpisné šířky.

Oceán je součástí světového oceánu, leží mezi pevninami (neplatí pro Jižní oceán), má hluboké pánve (4-6 km), uzavřený proudový systém, vlastní vodní masy s typickým rozvrstvením teplot a salinit, vlastní systém mořských sedimentů.


Moře jsou části oceánu vnikající do pevniny nebo oddělené od oceánu řetězem ostrovů.
Moře můžeme rozdělit na:
Vnitřní moře jsou téměř obklopena pevninou a  s oceánem jsou spojena jedním nebo více průlivy (např. Baltské moře nebo Černé moře). Zvláštním typem vnitřních moří jsou středozemní moře, ta leží mezi dvěma kontinenty (např. Středozemní moře, Rudé moře, Mexický záliv s karibským mořem).
Vnitřní moře
liší se svými podmínkami od vedlejšího oceánu, mají vlastní proudový systém, značně odlišnou teplotu vod a podnebí nad vodními masami.

Okrajová moře jsou oddělená od oceánu poloostrovem nebo dvěma poloostrovy, popř. řetězem ostrovů (např. Beringovo moře, Severní moře).

Dále se ještě rozlišují zálivy, což jsou menší části oceánu nebo moře vnikající do pevniny,  v některých případech se však na různých mapách setkáváme s označováním zálivů jako moře či naopak.

Studijní materiály

Kontrolní otázky 

  1. Jaký význam měla “Doba velkých objevů” pro oceánografii?
  2. Co víte o prvních měřeních mořských hloubek a prvních batymetrických mapách? 
  3. Charakterizujte mezinárodní spolupráci v oceánografickém výzkumu. 
  4. Seznamte se s oceánografickými programy UNESCO.
  5. Podle uvedené mapy vytvořte seznam názvů jednotlivých části Světového oceánu.

Doporučená literatura

Odkazy na další zdroje

birds

Návrat na hlavní stránku

Nahoru